24
Mí idé ãjã sĩ ꞌbá ị́jọ́ ũnzí ngalépi rĩ kí sĩ ku,
lẽ írụ wọ̃rị̃ ꞌbá ũnzí rĩ abe ku,
ãꞌdusĩku kí ásị́ gâlé kí ị́jọ́ ꞌbá ĩcõcõŋãjó rĩ kí itú
ãzíla kí tị gá ị́jọ́ ãgọ̃bị̃ rú rĩ kí ãfũ nĩ.
 
Ũndũwã sĩ ála jó sị,
vãtáŋá sĩ jó la pá tu ũkpó ru.
Nị̃táŋá sĩ jó sị̃lé ãzíla ꞌa alịlé rĩ kí ga tré
málĩ ãjẹ̃ rú ũniyambamba rĩ kí sĩ.
ꞌBá ũndũwã rú rĩ ĩꞌdi ũkpó trũ
ãzíla nị̃táŋá ĩꞌdidrị̂ la ĩꞌdiní ũkpõ fẽ drị̃ gá drị̃ gá,
ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mi ãꞌdị́ drị̃ ce ũndũwã sĩ
ãzíla ꞌbá ꞌbá ásị́ imbálépi rĩ ꞌbã kí adrujó ũꞌbí ru rĩ sĩ.
ꞌBá azalépi aza-azâ rĩ ní, ũndũwá la adru wị́lị́wị́lị́;
icó tị nzị̃lé sĩ ị́jọ́ jọjó kẹ̃jị́tị ꞌbá ãmbogo ꞌbã kí sĩ ru trajó rĩ gá ku.
 
ꞌBá ị́jọ́ ũnzí itúlépi rĩ
ála ĩꞌdi umve ꞌbá ꞌbá ꞌa usalépi rĩ ꞌi.
ꞌBá azalépi aza-azâ rĩ la ị́jọ́ ũnzí ũrã idélé áyụ,
ꞌbá ngụ̃ kí ꞌbá idemará ru rĩ ꞌbã ãjị́ ũnzí.
 
10 Ídrĩ adru ũkpó kóru sáwã ị́jọ́ ꞌbã kí ími ĩgbũgbũŋũjó rĩ sĩ,
ífí la ími ũkpó gã!
11 Mí apá ꞌbá drị̃ celé drã gá ị́jọ́ kóru rĩ kî,
lẽ mí atrị ꞌbá bábá lẽlé mụlé ụꞌdị́lé ụꞌdị̂-ụꞌdị̂ rĩ kî.
12 Ídrĩ jọ la, “Wó ãnị̃ ị́jọ́ ꞌdĩ kí drị̃ gá ị́jọ́ ãzí ku.”
Ãdróŋá ị́jọ́ ꞌbá ásị́ gá rĩ ndrelépi cé,
ãzíla ími ídri tã mbalépi nĩ rĩ nị̃ ị́jọ́ drị̃ la gá ku yã?
Icó ꞌbá ãlu-ãlu ũfẽlé ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ngalé rĩ kí sĩ ku yã?
 
13 Mâ ngọ́tị̂, ímbe ãnụ́-úsã áyụ ãꞌdusĩku ĩꞌdi múké,
ãnụ́-úsã la adru ími tị gá ꞌdâ ị̃lị́kị̃lị́ rú.
14 Lẽ ínị̃ rá ũndũwã vâ ị̃lị́-ị̃lị́ rú ími úríndí nî;
ídrĩ ĩꞌdi ịsụ́ rá, mi adru ásị́ ꞌbãŋá ụ́ꞌdụ́ drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌbadrị̂ trũ,
ãzíla ásị́ ꞌbãŋá mídrị̂ icó dó ị̃ndụ́ celé ku.
 
15 Íla mi ꞌbá ũnzí rĩ áni ꞌbá ãlá rĩ drị̃ tẽlé sĩ ĩꞌdi ꞌdịjó ĩꞌdidrị́ jó pá gá ku,
ãzíla íra ãko ãngũ ĩꞌdiní sĩ uꞌájó rĩ gá rĩ kí ku
16 ãꞌdusĩku ꞌbá ãlá rĩ drĩ táni aꞌdé vũ gá pâlé ázị̂rị̃ ĩꞌdi angá ụrụgá ị̃dị́ rá,
wó ũcõgõ la ꞌbá ũnzí rĩ ni fúrũ-fúrũ.
 
17 Mí adru jõ ãyĩkõ sĩ mẹ́rọ́ꞌbá mídrị̂ ꞌbã aꞌdéjó vụ̃rụ́ rĩ sĩ ku,
ãyĩkõ ꞌbã rụ mi ĩꞌdiní aꞌdéjó vũ gá rĩ sĩ ku,
18 jõ íni ku Úpí la ĩꞌdi ndre rá ãzíla icó uꞌálé míní ãyĩkõ sĩ ku
ãzíla icó dó sĩ mẹ́rọ́ꞌbá mídrị̂ ní drị̃rịma fẽlé ku.
 
19 Ími ásị́ ꞌbã umvú ꞌbá ũnzí rĩ kí sĩ ku;
jõku mí idé kí sĩ ãjã sĩ ku,
20 ãꞌdusĩku ꞌbá ũnzí rĩ ꞌbã ásị́ tị̃ŋá ị́jọ́ ãzí drị̃lẹ́ gâlé rĩ gá la yụ,
ãzíla dị̃zã ꞌbá ũnzí rĩ drị̂ ála anụ́ la rá.
 
21 Mâ ngọ́tị̂, ífẽ ãrútáŋá Úpí ní ãzíla úpí nî,
mí icí mi ꞌbá ũnzí rĩ kí abe ku
22 ãꞌdusĩku lị́kị̃ ꞌbã mụjó aꞌdéjó kí drị̃ gá rụ̃gbụ́ rĩ sĩ
ãzíla ãꞌdi nị̃ dó sĩ drị̃lẹ́-ũnzĩ ĩꞌbã kí mụlé ajílé kí drị̃ gá rĩ nĩ yã?
Ị́jọ́ ꞌbá ũndũwã rú rĩ ꞌbã kí jọlé rĩ ꞌbã ãzí kî
23 ꞌDĩ kí vâ ị́jọ́ ꞌbá ũndũwã rú rĩ ꞌbã kí jọlé rĩ ꞌbã ãzí kî:
Míní ị́jọ́ lịjó ꞌbá kí drị̃ gá mũlũmbẽ sĩ rĩ ũnzí.
24 ꞌBá jọlépi la ꞌbá ị́jọ́ ũnzí ngalépi rĩ ní, “Mí iza ị́jọ́ ãzí ku rĩ,”
ꞌbá kí mụ ĩꞌdi wãlé rá ãzíla sụ́rụ́ kí ĩꞌdi gã úmgbé.
25 Wó ị́jọ́ kí adru múké ꞌbá ị́jọ́ lịlẹ́pi ꞌbá ũnzí rĩ drị̃ gá tọndọlọ rĩ nî,
ãzíla drị̃lẹ́ba la adru ĩꞌdiní ãmbógó rú.
26 Míní ị́jọ́ pịrị umvijó rĩ,
ĩꞌdi cécé ꞌbá amvujó rĩ áni.
27 Mí idé ámvụ́ mídrị̂ kí bábá
ãzíla ísa ụ̃rị̃ mídrị̂ kí ráká
mí iꞌdó dó jó sịlé ĩndõ.
28 Ínze ị́jọ́ ị̃ndụ́ mî jĩránĩ ụrụꞌbá gá ị́jọ́ ãzí kóru ku,
jõku mí ayú ími tị sĩ ĩꞌdi uléjó ku.
29 Lẽ íjọ jõ, “Ma mụ ị́jọ́ idélé ĩꞌdi rụ́ cécé ĩꞌdiní idélé má rụ́ rĩ áni la ku,
má ãrígọ́tị ũfẽ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã idélé rĩ sĩ la ku.”
30 Má alị ũvúꞌbá drị́ ámvụ́ tị gâ sĩ
ãzíla zãbíbũ ámvụ́ ꞌbá ũndũwá kóru rĩ drị̂ tị gâ sĩ,
31 ụ̃cị́kị́ dụ ĩꞌdidrị́ ámvụ́ agá pírí,
ãvúkí ãzụ̃ ámvụ́ agá nĩ ãzíla Bõrõ sịlé írã sĩ sĩ zãbíbũ ámvụ́ andre cejó rĩ andi rá.
32 Ị́jọ́ mání ndrelé ĩꞌdidrị́ amvụ́ agá rĩ fi áma ásị́ gá álị́
ãzíla má ị́sụ́ ímbátáŋá ị́jọ́ mání ndrelé rĩ kí agá jọjó la:
33 Ụ́ꞌdụ́ kojó were ãzíla ụ́ꞌdụ́ ꞌbejó álị́,
ru drị́ trajó cí ãzíla sĩ uꞌájó jã áyụ rĩ la fẽ
34 lẽmẽrĩ la amụ́ ími drị̃ gá cécé ụ̃gụ́ꞌbá áni,
ãko ãkõ la ími ra cécé ụ̃gụ́ꞌbá ụ́sụ trũ rĩ ꞌbã amụ́jó ími rajó rĩ áni.