1 Cuayiivi miiⁿ índaa sa yáāⁿ Derbe ndúúcū yáāⁿ Listra, ní 'caandiveéⁿ nī. Canee 'áámá saⁿ'ā discípulo chí ch'eēⁿ chi nguuvi sa Timoteo, daiya 'áámá n'daataá 'iiⁿ'yāⁿ Israel chi i'téénu tá Dendyuūs, ní chiidá sa miiⁿ nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē ndaata 'iiⁿ'yāⁿ Israel. 2 Ní hermanos chí snée yā yáāⁿ Listra ndúúcū yáāⁿ Iconio ngaⁿ'a cuaacú yā yeⁿ'ē sáⁿ'ā miiⁿ chi neené n'dai sa. 3 Pablo miiⁿ ní neⁿ'e yā chi caⁿ'a sa nduucú yā. Ní sta'á yā saⁿ'ā ní diíⁿ yā circuncidar saⁿ'ā miiⁿ caavā 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ ti déénú yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ chi saⁿ'ā miiⁿ daiya sa saⁿ'ā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē ndaata Israel. 4 Ní taachi cho'ó yā yáāⁿ s'eeⁿ caⁿ'a yā orden chi nn'gaacú yā chí caⁿ'a apóstoles chi caⁿ'a nduudu yeⁿ'e Dendyuūs ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ ndiicúū chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yáacū chi snée yā na yáāⁿ Jerusalén chi diíⁿ yā nducuéⁿ'ē chuū. 5 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e yaācū s'eeⁿ 'āā neē chiichí yā ndúúcu vaadī i'teenu. Ní ngíí 'yaaⁿ ca yā 'áámá nguuvi taama nguuvi.

6 Ní cho'ó yā yáⁿ'āa Frigia ndúúcū yáⁿ'āa Galacia. Espíritu N'dai yeⁿ'e Ndyuūs miiⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuūⁿ chi caⁿ'á yā caaⁿ'máⁿ yā nduudu cuaacu na yáⁿ'āa Asia. 7 Ndaá yā yáⁿ'āa Misia ní neⁿ'e caⁿ'a yā yáⁿ'āa Bitinia naati Espíritu miiⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuūⁿ. 8 Ní cho'ó yā 'diituú yáⁿ'āa Misia ní cueⁿ'é yā na yáāⁿ Troas. 9 Nguiinū miiⁿ ní Pablo miiⁿ ní ch'iⁿ'i 'yúúdiyaaⁿ sáⁿ'ā na yaāⁿ yeⁿ'e sa. Ní n'diichi sa 'áámá saⁿ'ā yeⁿ'e yáⁿ'āa Macedonia chééndii sa ní di'cuíítu sa Pablo ní caⁿ'a sa: Cho'o dí yáⁿ'āa Macedonia miiⁿ ní cunnee di nús'uū. 10 Ní Pablo miiⁿ taachi n'diichi sa na 'yúúdiyaaⁿ yeⁿ'ē sa, cuayiivi mííⁿ nacádíínuuⁿ 'nū chi caⁿ'a 'nū yáⁿ'āa Macedonia. Déénú 'nū chi Dendyuūs ndɛɛvɛ́ yā nús'uu chi caaⁿ'maⁿ 'nū yeⁿ'ē evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿ'e Jesucristo.

11 Cheⁿ'é 'nū na barco yeⁿ'e yáāⁿ Troas ní ndaá 'nū yúúní cuaacu na isla Samotracia. Chidɛɛvɛ táámá nguuvi ní ndaá 'nū yáāⁿ Neápolis. 12 Ndii mííⁿ cueⁿ'é 'nū na yáāⁿ Filipos chi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ romanos ní yáāⁿ miiⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'ē yáⁿ'āa Macedonia. Ní ch'ɛɛtinée 'nū 'aama tiempo yáāⁿ miiⁿ. 13 'Áámá nguuvi sábado chi intaavi'tuunuúⁿ yā tan'dúúcā ley yeⁿ'é yā can'daa 'nu cuaaⁿ dáámí cheendi va'āī yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ niiⁿnuuⁿ yíícú naachi caⁿ'angua'á yā ní ch'ɛɛtɛ́ 'nū. Ní caⁿ'a n'deeé 'nū ndúúcū n'daataá chí nduuvidaama.

14 Miiⁿ canéé 'áámá n'daataá chí nguuvi tá Lidia. N'diicui tá tíínūuⁿ morada cua'aá yeⁿ'ē yáāⁿ Tiatira. Ní i'téénu tá Dendyuūs. Táⁿ'ā miiⁿ ní n'giindiveeⁿ tá. Ní Señor miiⁿ ní nnda'ai yā vaanicadiinúuⁿ yeⁿ'ē tá chí cu'neeⁿ veeⁿ tá chi caaⁿ'maⁿ Pablo. 15 Ní taachí chɛɛdinuūⁿnīⁿ tá ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē tá, di'cuíitu tá nús'uu ní ngaⁿ'a tá: Ndúúti chi deenu nī chi 'úú 'áámá caneé ndúúcū Dendyuūs, cundáa nī vaacú ní 'cuɛɛtinée nī. Ní di'cuíítu tá nús'uu ní ch'ɛɛtinée 'nū. 16 Taachí cueⁿ'e 'nū na lugar chi caⁿ'angua'a 'nū tuu'mi ní ndaacá 'nū 'áámá n'daata 'lííⁿ chi canee tá ndúúcū espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chi diiⁿ adivinar. Ní ndaā tá nanáaⁿ 'nū. N'daata mííⁿ nééné n'deēe idiiⁿ tá ganar yeⁿ'ē 'iivi tá ndúúcū espíritu yeⁿ'ē chi diiⁿ adivinar. 17 Tá 'cūū ni cán'daā tá Pablo ndúúcū nús'uu ní n'gai yiicu ta ní caⁿ'a tá: Saⁿ'ā s'uuⁿ ní saⁿ'ā chi dichíí'vɛ̄ Dendyuūs chi ch'ɛɛtɛ n'dai chi canéé na va'ai chɛɛti nguuvi. Saⁿ'ā s'eeⁿ n'giⁿ'i sa yúúní chi nanguaⁿ'āī yú.

18 N'daata miiⁿ diiⁿ tá 'túúcā neené 'yaaⁿ nguuvi. Pablo miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ canéé yiīnū sa ní caⁿ'a sá chii sa espíritu miiⁿ: 'Úú dicho'ó dii ndúúcū chi duuchi Jesucristo chi nan'dáa di yeⁿ'ē tá 'tiī. Ní nan'dáa espíritu miiⁿ hora miiⁿ. 19 Taachí n'diichī 'iivi tá chi cueⁿ'e espíritu yeⁿ'ē adivinanza chí diiⁿ tá ganar cááva yā, tuu'mi sta'á yā Pablo ndúúcū Silas. Ní candɛ́ɛ yā saⁿ'ā s'eeⁿ na vaacūyáāⁿ nanááⁿ 'iiⁿntyéⁿ'e. 20 Ní ch'iⁿ'i yā saⁿ'ā s'eeⁿ nanááⁿ 'iiⁿntyéⁿ'e ní caⁿ'a yā: Sáⁿ'a s'uuⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ diíⁿ yā chi vɛ́ɛ́ vaadī 'caa'va na yáāⁿ yeⁿ'e yú. 21 Ní ngi'cueeⁿ yā s'uuúⁿ costumbre chí nguɛɛ 'cuaaⁿ yú ní nguɛ́ɛ́ canéé chi diīⁿ yú, caati s'uuúⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ romanos s'uuúⁿ.

22 Ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ nduuvidááma yā ndúúcū 'iiⁿntyéⁿ'e. Ní 'iiⁿntyéⁿ'e s'eeⁿ chíín'cuúⁿ yā catecai sa ní ca'á orden yā chi 'cueⁿ'é yā saⁿ'ā ndúúcū nduucu. 23 Ch'íínú ch'eⁿ'é yā saⁿ'ā s'eeⁿ n'deee taaví vueltas ní s'nuúⁿ yā saⁿ'ā s'eeⁿ vácūū. Ní chii yā saⁿ'ā chííⁿ idiíⁿ yā cuidado chééndí vácūū chi diíⁿ yā cuidado n'daacā saⁿ'a s'eeⁿ. 24 Taachí ch'iindiveéⁿ yā chuū s'nuúⁿ yā saⁿ'ā s'eeⁿ vácūū chí yáanūu ca ní snuuⁿ chiichí yā ca'a sa na cepo.

25 Maⁿ'a yáāⁿ mííⁿ taachi Pablo ndúúcū Silas ngáⁿ'ángua'á yā ní ngiita yā canciones yeⁿ'é Dendyuūs ní 'iiⁿ'yāⁿ chi snúūⁿ vácūū miiⁿ ní n'giindiveéⁿ yā. 26 Hora miiⁿ diituú nuⁿ'u yáⁿ'āa ní cimientos yeⁿ'ē vácūū miiⁿ ní nuⁿ'u. Ní hora mííⁿ nūuⁿ nducyaaca cheendi vácūū mííⁿ ní nánguaāⁿ. Ní ndaatíi ca'a yā ndúúcū ta'a yā nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi snúūⁿ vácūū. 27 Saⁿ'ā soldado chi canéé cuidado vácūū miiⁿ taachí nduuchi sa chí cyaadu sa, ní n'diichi sa chi sdá'aī nducyaaca cheendi vácūū. Tuu'mi ní nntun'dáa sa espada yeⁿ'ē sa ní neⁿ'e sa 'caaⁿ'nuⁿ maaⁿ sa saⁿ'ā, caati nadacadíínuuⁿ sa chi 'iiⁿ'yāⁿ chi snúūⁿ vácūū miiⁿ cheenú yā. 28 Pablo miiⁿ 'cai yiicu sa ní ngaⁿ'ā sa: Nguɛ́ɛ́ diiⁿ di ndúúcū di 'tíícā. Nducyaacá 'nū snée 'nū.

29 Tuu'mi ní saⁿ'ā miiⁿ ngiica sa dɛɛvɛ. Chindáa sa ngeēnū sa chɛɛti cuarto miiⁿ. Ní yinduuvi sa ní chííntii'ya sa na ca'a Pablo ndúúcū Silas. 30 Ní tun'dáa sa saⁿ'ā s'eeⁿ ní caⁿ'a sa: Ndís'tiī Señores, ¿táácā diíⁿ ní 'iicu nanguaⁿ'áí?

31 Saⁿ'ā s'eeⁿ ní caⁿ'a sa: Cu'téénú dí Señor Jesucristo níícú nanguaⁿ'āī di ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē di ná vaacu di.

32 Ní caⁿ'a yā nduudu yeⁿ'e Señor saⁿ'ā miiⁿ ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ná vaacu sa. 33 Saⁿ'ā miiⁿ ní hora mííⁿ nūuⁿ yeⁿ'ē yáāⁿ sta'a sa 'iiⁿ'yāⁿ ní naāⁿnū sa chi ya'āī yeⁿ'e yā. Cuayiivi miiⁿ ní chɛɛdinuūⁿnīⁿ saⁿ'ā miiⁿ ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē sa. 34 Ní candɛ́ɛ sa 'iiⁿ'yāⁿ na vaacu sa ní ca'a sa chi che'e yā. Nducyááca yā navaacu sa yeenú taavi yā chi s'téénu yā Dendyuūs miiⁿ.

35 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi miiⁿ 'iiⁿntyéⁿ'ē s'eeⁿ dichó'o yā policía chi yaa'vi sa saⁿ'ā ní caⁿ'a sa: N'dɛɛchi yā saⁿ'ā s'eeⁿ. 36 Ní saⁿ'ā soldado chi canee cuidado cheendi vácūū chii sa Pablo nduudú 'cūū: 'Iiⁿntyéⁿ'ē yaa'ví yā 'úú chi 'úú tun'daá ndís'tiī. Maaⁿ ní cho'ó nī ní caⁿ'á nī ndúúcū cuidado. 37 Naati Pablo miiⁿ ní ngaⁿ'a sa ngii sa 'iiⁿ'yāⁿ: Cuayiivi chí ch'íínú ch'ēⁿ'e yā nús'uu nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndíí nguɛ́ɛ́ itiinguuneéⁿ yā yeⁿ'e asunto miiⁿ dɛ'ɛ̄ chi caaⁿ'máⁿ 'nū ní candɛ́ɛ yā nús'uu vácūū, ¿'áá ntun'dáá n'de'éí yā nús'uu, ti nús'uu 'iiⁿ'yāⁿ romanos s'uuuⁿ ní s'nuúⁿ yā nús'uu vácūū?

38 Ní soldado s'eeⁿ ní ca'a sa chi cádiinuuⁿ 'iiⁿntyéⁿ'ē. Taachí ch'iindiveéⁿ yā chuū ní dii'yá yā chiī taachi chicadiinúúⁿ yā chi romanos 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. 39 Ní 'iiⁿntyéⁿ'ē ndaá yā ní di'cuiitú yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní tun'dáa yā 'iiⁿ'yāⁿ vácūū. Ní chii yā saⁿ'ā s'eeⁿ chi nan'daa sa na yáāⁿ miiⁿ. 40 Tuu'mi ní taachi nan'dáa yā vácūū sndaa yā na vaacu 'áámá n'daataá chi nguuvi Lidia. Ní n'diichí yā hermanos ní chii yā 'iiⁿ'yāⁿ chi caⁿ'á yā ndúúcū cuidado. Ní cunaⁿ'a yā.