1 Naž baḻe benne' ka', benne' zej nžoje' gan nbab Judea, bžíngake' ḻo yež Antiokía. Bsédgekle' lježžo ka', na' wnnágake':

—Ḻe'e, benne' byo ka', cha' bi chog ḻo beḻa' chele kan žónteze žonto', kan bchi'le Moisés, bi gak yelale.

2 Naž Pablo ḻen Bernabé beldíḻ diže'e ḻen ḻégake', na' gokḻe'e žo'osbé. Wdé na', benne' Antiokía ka' wžégake' Pablon' ḻen Bernabén', na' yebaḻe lježžo ka', nich chjake' ḻo yež Jerusalén, nich ḻá'gake' ḻawgak benne' wbás ka' bseḻa' Benne' Criston', na' ḻezka' ḻawgak benne' gole ka', benne' žape chí'igake' benách ka' che Benne' Criston', nich wcháḻjḻengake' ḻégake' kan nak da' ni da' žaken, na' kan nak da' yaḻze da' žsédgekle benne' ka'.

3 Naž benne' ka' che Benne' Criston', benne' Antiokía ka', wló'ogake' ḻégake' nez. Wdégake' gan nbab Fenisia, na' gan nbab Samaria, na' bzéngekle' lježžo ka', benne' nníta'gake' ga na', kan goken, beyakgak benne' zi'to' ka' che Benne' Criston'. Da' ni benen ga bebégekle yógo'te lježžo ka'.

4 Pablon' ḻen Bernabén' bžíngake' ḻo yež Jerusalén. Naž benne' ka' che Benne' Criston', benne' ka' nníta'gake' ga na' ḻen benne' wbás ka' bseḻe'e Ḻe', na' benne' gole ka', benne' žape chí'igake' benách ka' che Benne' Criston', wdápegake' ḻégake' ba la'ne. Pablon' ḻen Bernabén' bzéngekle' ḻégake' yógo'te da' ben Dios ḻo ná'gake'. 5 Naž baḻe benne' yodo' fariseo ka', benne' žejḻé'gake' che Benne' Criston', belzó ži'e, na' wnnágake':

—Žon byenen chog ḻo beḻa' chegak benne' byo ka', benne' zi'to' ka' žejḻé'gake' che Benne' Criston', na' wchi'ilžo ḻégake' góngake' kan ẕnna da' bchi'le Moisés žo'o.

6 Naž benne' wbás ka' bseḻa' Benne' Criston' ḻen benne' gole ka', benne' žape chí'igake' benách ka' che Benne' Criston', bdóbgake' nich wchi'a ḻáže'gake' da' ni da' žaken. 7 Wdé bcháḻjgake' scha, na' wzé Bedw, na' gože' ḻégake':

—Ljéža'do' ka'. Nnézkzelele kan gok ža ni'te, kan Dios wžekze' neda' nich wchaḻja' x̱tiže'e ḻawgak benách zi'to' ka' nich yéngekle' diža' chawen', na' chejḻé'gake' che Benne' Criston'. 8 Dios, Bennen' nónbia'kze' da' yo'o ḻo yichj ḻáẕdo'gak benách ka', bzoe' da' nak bia' žape' ḻégake' ba la'ne, dan' bseḻe'e Dios Be' La'y chégake', kan bseḻe'e Ḻe' chežo žo'o. 9 Bi bche'e kan bene' chégake', na' chežo, na' ḻezka' beyón chawe'e yichj ḻáẕdo'gake' dan' žejḻé'gake' che Benne' Criston'. 10 Na'a, ¿biẕ chen' ẕži'ile che Dios, na' žesbága'le to ywa' zi'i yengak lježžo ka'? Ywa' na', da' naken da' bchi'le Moisés, bi gok wa'žon žo'o, na' bi gok wá'gaken x̱a x̱to'žo ka'. 11 Žejḻe'žo yelažo ni'a cheze da' ben X̱anžo Jesús ḻo wláz žo'o, na' kan yelažo žo'o, ḻezka' yelágake' ḻégake'.

12 Katen' beyóž bchaḻj Bedon' da' ni, na' yógo'tegake' wnníta'gake' žize, na' bze nággake' da' bchaḻjgak Bernabén', na' Pablon'. Benne' ki bzéngekle' ḻégake' da' ka' da' zej nak bian' da' žóngaken ga žebángekle benách ka', da' ka' ben Dios ḻo ná'gake' gan zej nnita' benách zi'to' ka'. 13 Katen' beyóž wnnagak Bernabén', na' Pablon' da' ni, bechebe Jakob, na' wnné':

—Ljéža'do' ka'. Le wzé nag da' yapa' ḻe'e. 14 Smon Bedw ba bzenle' žo'o kan ben Dios, bḻoe'ele' ḻaw yeḻa' wak chie' da' nežw chi'i ḻawgak benách zi'to' ka' nich bebeje' benách ka' che Ḻeze', benne' ka' nníta'gake' ládjwgake'. 15 Kan nak da' ni naken tḻebe ḻen x̱tíža'gak benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios, kan nyejw ḻe'e yiche la'y, da' ẕnnan:

19 ’Che ḻen žekla' neda' bi žaḻa' wséjwžo x̱nezgak benách zi'to' ka', benne' ka' žeyákgake' che Dios. 20 Žaḻa' wzojžo chégake' nich wká'ngake' da' ka' da' bi žaḻa' gáwgake', da' bdegak benách ka' ḻawgak lo'a ka', na' bi góngake' da' sban ka', na' bi gáwgake' beḻa' chegak bia yix̱e' ka' ḻen x̱chéngakba', na' bi gáwgake' x̱chen nóte'teze bia yix̱e'. 21 Ža ni'te, na' zejte na'a ža zej nnita' benne' ka' ẕcháḻjgake' ḻo yo'o gan ẕdobgak benne' judío ka' nich yéngekle' x̱tiža' Dios yógo'te yež ka', na' ẕcháḻjgake' che da' bzoj Moisés. Žóḻgakkzen' ža la'y ka'.

22 Naž benne' wbás ka' bseḻa' Benne' Criston' ḻen benne' gole ka', na' yógo'te benne' ka' che Benne' Criston', wyáz ḻáže'gake' wžégake' baḻe benne' ka' ládjwgake' nich séḻa'gake' ḻégake' ḻo yež Antiokía, tẕen ḻen Pablon', na' Bernabén'. Chope' ka' wžégake' zej nake' Judas ḻen Silas. Judas na' ḻezka' lie' Barsabás. Chope' ki zej nake' benne' blo ládjwgak lježžo ka'. 23 Bzójgake' to ḻe'e yiche da' bdégake' ḻo ná'gake', nich chjwá'gaken', dan' ẕnnan ki: “Neto', benne' wbás ka' bseḻa' Benne' Criston' ḻen benne' gole ka', na' lježžo ka', žapto' ḻe'e: “Padiox̱” lježto' ka', nakle benách zi'to' ka', na' zoale ḻo yež Antiokía, na' ḻo yež ka' zej nbaben Siria, na' Silicia. 24 Benlto' kan žongak baḻe benne' ka', benne' bžójgake' ga ni zoato', san bi bséḻa'to' ḻégake'. Žedjchá'gake' ḻe'e ḻen da' ka' ẕnnágake', na' ẕchíx̱gake' yichj ḻáẕdo'le, dan' ẕnnágake' žon byenen chog ḻo beḻa' chele, benne' byo ka', na' žaḻa' gonle kan ẕnna da' bchi'le Moisés. 25 Che ḻen wyáz ḻáže'to' katen' ba ben toze x̱tíža'to', wžeto' chope benne', na' séḻa'to' ḻégake' nich yedjwíagake' ḻe'e. Yídḻengake' tẕen Bernabé ḻen Pablo, benne' ka' nži'ilžo. 26 Bernabén', na' Pablon' ba jake' gan wzóa da' ben ẕož gátgake' dan' zej nži'ile' X̱anžo Jesús, Benne' Criston'. 27 Ki naken, žséḻa'to' Judas ḻen Silas gan zoale. Chope' ki wzejní'igekle' ḻe'e da' ni da' ẕzojto' chele ḻe'e yiche ni. 28 Dios Be' La'y bḻoe'ele' neto' da' žaz ḻaže'e, na' ḻezka' žaz ḻáže'to' neto', bi yesbága'žeto' ḻe'e ywa', da' naken da' bchi'le Moisés, san toze da' ki da' žon byenen gonlen.

30 Ka' goken, benne' ka' bséḻa'gake' bžíngake' ḻo yež Antiokía. Katen' bḻá'gake' ga na', btóbgake' benách ka' che Benne' Criston', benne' ka' nníta'gake' ga na', na' wló'ogake' yichen' ḻo ná'gake'. 31 Katen' beyóž béḻgaken', bebégekle' ni'a che da' nyejw ḻe'e yichen', da' žeyón ẕenen ḻégake'. 32 Judas na' ḻen Sílasen' ḻezka' zej nake' benne' ẕcháḻjgake' ḻo wláz Dios. Che len bkóngekle' žin diža' zan, da' ka' bcháḻjḻengake' lježžo ka', nich beyón ẕéngake' ḻégake', na' ben chóchgake' ḻégake'. 33 Wdé bžégekle' chope' ka' ga na' baḻe ža, naž lježžo ka' bzégake' ḻégake' diža' nich yeyéjgake' ḻo yež Jerusalén gan zej nnita' benne' ka' bséḻa'gake' ḻégake'. 34 Wyáz ḻaže' Sílasen' bga'ne' ḻo yež Antiokían'. 35 Ḻezka' Pablon', na' Bernabén' bgá'ngake' ḻo yežen', na' bsédgekle' benách ka', na' bzoa lígake' che x̱tiža' X̱anžon'. Ḻezka' bengak benách zanže ka'.

36 Kate' ba wdé baḻe ža Pablo gože' Bernabé:

—Le cho'o chejžo da' yoble nich chejwíažo lježžo ka' nníta'gake' yógo'te yež ka' gan ba bchaḻjžo x̱tiža' X̱anžon', nich ḻe'elžo kan žak chégake'.

37 Gónele Bernabén' wché'gake' x̱kwide' Ẕwa Markos, nich chéjḻenbe' ḻégake', 38 san bi wyáz ḻaže' Pablon' wché'gake'-be' nich chéjḻenbe' ḻégake' dan' bḻá'aḻenbe' ḻégake' gan nbab Panfilia, na' biž yjénḻenbe' ḻégake' žin che X̱anžon'. 39 Bi gok toze x̱tíža'gak Bernabén', na' Pablon', ga bžinte bḻa'a ḻázgake' toe' yetóe'. Bernabén' bchi'e x̱kwide' Markos, na' belbene' to ḻo barkw, na' jake' ḻo yežlyó Chipre. 40 Pablon' wžíe' Silas nich chéjḻene' ḻe' tẕen. Naž lježžo ka' wló'ogake' ḻégake' ḻo na' X̱anžon', na' wnnábgekle' Ḻe' gon chawe'e ḻégake'. Naž Pablon' ḻen Sílasen' wyó'ogake' nez. 41 Wdégake' ḻo yež ka' gan nbab Siria, na' gan nbab Silisia, na' ben chóchgake' benách ka' che Benne' Criston' nníta'gake' ḻo yež ka'.