1 Wzóa to benne' yež Roma lie' Kornelio ḻo yež Sesarea, na' ẕchi'e to gaywá' benne' žjake' ḻo wdiḻe, benne' ka' légake' Benne' Italia Žjake' Ḻo Wdiḻe. 2 Kornelion' ẕka'n ẕene' Dios, na' ẕžebe' Ḻe'. Yógo'te benne' ka' nníta'gake' liže' žónḻengake' ḻe' tẕen. Kornelion' ẕneẕjwe' mežw zan da' žákḻenen benne' yache' ka', na' ẕcháḻjḻenteze' Dios. 3 Žedá chonne Kornelion' bḻe'e dáwe'le' wyó'o to wbás che ya'abá gan zoe'. Wbasen' gože' ḻe':

—Kornelio.

4 Bžebe Kornelion'. Bwie' wbás che ya'abán', na' gože' ḻe':

—¿Biẕ yi'o neda' X̱an?

Wbás che ya'abán' gože' ḻe', na' wnné':

—Dios ženle' da' ẕcháḻjḻeno'-ne', na' nnézkzele' da' žono', kan žákḻeno' benne' yache' ka'. 5 Na'a, žaḻa' seḻo'o benne' ka' chjake' ḻo yež Jope, nich chejlížgake' to benne' lie' Smon, na' ḻezka' lie' Bedw. 6 Bennen' zoe' liž to benne' žon chawe'e yid ẕa beže, na' ḻezka' lie' Smon, na' zoa liže' žoa'a nisdo'. Bedon' wzenle' le' da' žaḻa' gono'.

7 Kate' ba bezá' wbás che ya'abán', wbasen' bcháḻjḻene' ḻe', naž Kornelion' bḻiže' chope bi' wen žin chie' ka', na' to benne' žeje' ḻo wdiḻe, benne' ẕka'n ẕene' Dios, na' žónḻene' tẕen benne' ka' nníta'gake' liž Kornelion'. 8 Kate' beyóž bzenle' ḻégake' yógo'te dan' goken, bseḻe'e ḻégake' ḻo yež Jopen'.

9 Ža chope ža, katen' zej yoe'e nez, na' za' žíngake' gan že' yež Jopen', ḻa' na'ze wžén Bedon' yíchjo'ole nich wcháḻjḻene' Dios, ne nak wawbíž. 10 Ḻa' na'ze wdón Bedon', na' gónele' gawe'. X̱ak žsi'ní'agake' da' gawe', bḻe'e dáwe'le'. 11 Bḻe'ele' nyaljw ya'abá, na' to da' naken ka to laže' žeje ẕen žetjen gan zoe', na' nžejen dap kwe'te. 12 Žiagak bia yix̱e' ka' ḻaw lažen', na' zan kan zej nakba', bia ka' zej nnita' tape ni'a ná'gakba', na' bia ka' želẕobe kwíngakba' ḻo yo, na' bia ka' zoa x̱ílgakba'. 13 Naž benle' chi'i to benne' ži'e ḻe':

—Bedw, wzó ža'. Bet-ba', na' bdaw-ba'.

14 Beží'i Bedon', na' wnné':

—O'o, X̱an. Batkle bdawa' da' bi žaḻa' gawto' o da' bi naken chawe'.

15 Da' bežope chi'i benle' chi'i bennen', na' gože' ḻe':

—Da' ben chawe' Dios, bi nnio' chen: “Bi naken chawe'.”

16 Chonne chi'i gok da' ki, na' naž laže' ẕen na' ḻa' beyepten ya'abá. 17 Kate' ne žek zedle Bedon', na' žezá' ḻaže'e biẕ zejḻás dan' bḻe'e dáwe'le', benne' ka' bseḻa' Kornelion' bžíngake' ga na', na' wnnábgake' gan zoa liž Smon na'. 18 Kate' bžíngake' ža yo'on', bḻížgake' benne' ka' nníta'gake' ga na', na' wnnábgekle' ḻégake' cha' zoa to benne' lie' Smon ga na', bennen' ḻezka' lie' Bedw. 19 Kate' ne žezá' ḻaže' Bedon' kan nak dan' bḻe'e dáwe'le', Dios Be' La'y gože' ḻe', na' wnné':

—Bwia nga. Ba bžingak chonne benne' ka' nga, na' žíljgake' le'. 20 Wzó ža' na'a. Betj ẕan yo'o. Bi gak chope ḻažo'o chéjḻeno' ḻégake', dan' bseḻa'a nedkza' ḻégake'.

21 Naž betj Bedon' ẕan yo'o gan zej nnita' benne' ka' bseḻa' Kornelion', na' gože' ḻégake':

—Neda' bennen' žiljle. ¿Biẕ chen' za'le nga?

22 Bechébegake', na' belyi'e ḻe':

—Kornelio, bennen' ẕchi'e benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe, bseḻe'e neto'. Nake' benne' chawe', na' ẕžebe' Dios. Yógo'te benne' judío ka' žápegake' bennen' ba la'ne, na' zej nži'ile' ḻe'. Yetó da' goken, to wbás che ya'abá bcháḻjḻene' ḻe', na' gože' ḻe' seḻe'e benne' ka' yedjlížgake' le' yido' liže' nich yenle' da' nno'.

23 Naž Bedon' wḻoé'e ḻégake' ḻo yo'o, na' bi'e gan gá'ngake'. Kate' za' ža'ní' yetó ža, wyase Bedon', na' wyéjḻene' ḻégake'. Baḻe lježžo ka' bénḻengake' ḻe' tẕen, benne' ka' nníta'gake' ḻo yež Jopen'.

24 Ža chonne ža, bžíngake' ḻo yež Sesarea. Ba zoa Kornelion' ẕbeze' ḻégake', na' ba btobe' biche'e ka', na' lježe' ka', benne' ka' nží'ižele', gan nak liže'. 25 Kate' wyáz Bedon' ḻi'a, bžoj Kornelion' ḻo yo'on', na' bejchage' ḻe'. Bzoa ẕibe' x̱ni'a Bedon', na' bka'n ẕene' ḻe' kan žonžo che Dios na'kze. 26 Bedon' besó že'e ḻe', na' gože' ḻe':

—Wzó ža'. Ḻezka' benne' yežlyó nga naka' kan nako' le'.

27 Kate' ne ẕchaḻje' da' ni, wyo'ote Bedon' ḻo yo'on', na' bejx̱ake'e zej ndobe benne' zan ga na'. 28 Naž Bedon' gože' ḻégake', na' wnné':

—Ḻe'e nnézkzelele da' bchi'le Moisés, dan' ẕnnan bi žaḻa' gonḻen to benne' judío tẕen o chó'oḻene' to benne' zi'to'. Na'a, Dios ba bḻoe'ele' neda' bi žaḻa' nnia' che nitó benne' nake' ka'ze o bi nake' chawe'. 29 Che ḻen, kate' bḻižle neda', ḻa' bidtia', na' bi gok chope ḻaža'a. Na'a ẕnnaba', ¿biẕ chen' wnnele neda'?

30 Naž bechebe Kornelion', na' wnné':

—Ba gok tape ža ka zoažo na'a, žedá chonne, kate' ne žona' wbás, na' žḻiža' Dios ḻo liža' nga, bḻe'ela' to x̱kwide' byo. Bḻoe'e ḻawbe' ḻawa' neda', nákwbe' laže' da' žákti'ten. 31 Gožbe' neda', na' wnnabe': “Kornelio. Dios ženle' da' ẕnnablo'-ne', na' nnezle' da' žono', kan žákḻeno' benne' yache' ka'. 32 Na'a, bseḻa' benne' ka' ḻo yež Jope nich chejnnégake' to benne' lie' Smon, na' ḻezka' lie' Bedw. Bennen' zoe' gan nak liž to benne' žon chawe'e yid ẕa beže, na' ḻezka' lie' Smon. Zoa liž bennen' žoa'a nisdo'. Kate' ḻa' Bedon' ga zo' ni, wzenle' le' diža' chawen'.” 33 Ka' goken, ḻa' bséḻa'tia' benne' ka' chejtíḻjgake' le', na' chawe' beno' bido' gan zoato' ni. Che ḻen zoato' yógo'teto' nga, na' ndobto' ḻaw Dios nich wzé nagto' yógo'te da' ye' Dios le' wzenlo' neto'.

34 Naž wzó ḻaw Bedw ẕchaḻje', na' wnné':

—Da' li žejni'ila' na'a, Dios bi ẕwíe' yeḻa' ẕnneze chegak benách ka', san tḻebe kan ẕḻe'ele' žo'o. 35 Žaz ḻaže' Dios benách ka' nníta'gake' dot yežlyó nga, benne' ka' ẕžébegake' Ḻe', na' žóngake' da' naken chawe'. 36 Dios bdie' x̱tiže'e ḻo na'gak benne' Israel ka', na' bseḻe'e to benne' bzoa lie' che diža' chawen' chie', da' žonen ga ẕga'n chawe' benách ka', na' bžinen chežo ḻo na' Jesús, Benne' Criston'. Ḻekze' nake' X̱anžo yógo'težo. 37 Ḻe'e nnézkzelele da' goken gan nbab Judea, dan' wzó ḻaw goken gan nbab Galilea wdé bchaḻj Ẕwa nich yezóagak benách ka' nis. 38 Nnézkzelele kan ben Dios che Jesusen', Benne' Nasaret. Bseḻe'e Dios Be' La'y ḻen yeḻa' wak ẕen chie', na' Ḻe' bénḻene' Jesusen' tẕen. Nnézkzelele kan wdé', na' kan bene' da' naken chawe', na' beyone' yógo'te benne' ka' belzake'e ḻo na' da' x̱iwe'. Ki bene', dan' wzoaḻen Dios Ḻe'. 39 Na'a, neto' ẕzoa lito' che yógo'te da' ben Jesusen' gan nbab Judea, na' ḻo yež Jerusalén, na' kan goken, bétgake' Ḻe', katen' bdá'gake' Ḻe' ḻe'e yag kroze. 40 Naž Dios besbane' Ḻe' kate' gok chonne ža nate', na' bene' ga bḻoe'e ḻawe' gan wzoato' neto'. 41 Bi bḻoe'e ḻawe' ḻawgak yógo'te benách ka', san ḻáwzeto' neto' bḻoe'e ḻawe'. Dios wžekze' neto' ža ni'te nich wzóa lito' che Jesusen', na' we'j bdáwḻento' Ḻe' tẕen wdé bebane' ḻo yeḻa' got. 42 Dios gože' neto' wzóa lito' chie' Ḻe' ḻawgak benách ka', na' ẕzoa lito' che Benne' Criston', na' ẕnnato' nake' Bennen' bzoakze Dios nich wchi'a ḻaže'e benne' ban ka', na' benne' gat ka'. 43 Ḻezka' yógo'te benne' ka', benne' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios ža ni'te, bzoa lígake' che Jesusen', na' wnnágake': “Yógo'te benne' ka' chejḻé'gake' chie' Ḻe', Dios yenít ḻawe' doḻa' da' zej nbage'e ni'a che da' bene' Ḻe'.”

44 Kate' ne ẕchaḻj Bedw da' ni, ḻa' bžinte Dios Be' La'y, na' bedjsóaḻene' ḻégake', yógo'te benne' ka' belyenle' dan' bchaḻj Bedon'. 45 Bebán ḻáže'gekle benne' judío ka', benne' ka' žejḻé'gake' che Benne' Criston', na' bžíngake' ga na' tẕen ḻen Bedon', dan' Dios Be' La'y, Benne' bseḻa' X̱ažo Dios, bedjsóaḻene' benne' ka' bi zej nake' judío. 46 Ki béngake' dan' béngekle' ẕchaḻjgak benne' zi'to' ka' diža' yoble, na' ẕka'n ẕéngake' Dios. 47 Naž bchaḻj Bedon', na' wnné':

—¿Wak no benne' wžóngake' benne' ki nich bi yezóagake' nis? Nak bia' Dios Be' La'y bedjsóaḻene' ḻégake', kan bedjsóaḻene' žo'o, benne' judío ka'.

48 Wnná Bedon' yezóagake' nis dan' nzi' ḻo ná'gake' X̱anžo Jesús. Naž benne' ka' góta'yoegekle' Bedon' gá'nḻene' ḻégake' chope chonne ža ka'.