1 X̱akte na' bi bsan Saulo ẕbia ḻaže'e benne' ka' žejḻé'gake' che X̱anžon', na' gónele' gote' ḻégake'. Nich gone' ki wyeje' ḻaw bx̱oz blo, 2 na' wnnable' ḻe' gone' to yiche wnná bia' da' chjo'e ḻawgak benne' wnná bia' ka' chegak yo'o ka' gan ẕdobgak benne' judío ka' nich yéngekle' x̱tiža' Dios, benne' ka' nníta'gake' ḻo yež Damasko, na' cha' chejx̱ake'e benne' byo ka', o no'le ka' ga na', benne' žejḻé'gake' che Jesusen', na' gak yechi'e ḻégake' zej nžeje' ḻo yež Jerusalén. 3 Kate' Saulon' ḻen benne' ka' žónḻengake' ḻe' tẕen, ne zej yoe'e nezen' zjake', na' kate' za' žíngake' ḻo yež Damaskon', ka' gaze wza'ni'ḻe'e to baní' da' zan' ya'abá, dan' wza'nín' gan zjake'. 4 Naž Saulon' bgo'ne' ḻo yo, na' benle' chi'i to benne' ži'e ḻe':

—Saulo, Saulo, ¿biẕ chen' ẕbia ḻažo'o neda'?

5 Saulo wnnable' Ḻe', na' wnné':

—¿Noẕ Le', X̱an?

Ḻe' wnné':

—Naka' Jesús na'kze, Bennen' ẕbia ḻažo'o. Žsaka' zi' kwino', dan' ẕži'o chia'. Žak chio' kan žak che beže, bia žsaka' zi' kwinba' kate' ẕlibba' yag ntoche' da' žóngekle'-ba' zi'.

6 Naž Saulon' wẕízḻi'e, na' bžebe'. Wnné':

—X̱an, ¿biẕ žénelo' gona'?

X̱anžon' gože' ḻe':

—Wyase, na' wyáz ḻo yežen', na' seḻa'a to benne' gan so', benne' wzenle' le' da' žaḻa' gono'.

7 Bžébegak benne' ka' zjákḻene' Saulon' tẕen, dan' béngekle' chi'in', ḻa'kze bi bḻé'egekle' nitó benne'. 8 Naž beyás Saulon', na' kate' bx̱á' yej ḻawe', bi be ẕḻe'ele'. Che ḻen béx̱wgake' ne'e, na' bché'gake' ḻe' ḻo yež Damaskon'. 9 Saulon' wzóe' ga na' chonne ža nchoḻ yej ḻawe', na' bi be we'j bdawe'.

10 Ḻezka' Ananías, to benne' žejḻi'e che Benne' Criston', zoe' ḻo yež Damaskon', na' X̱anžon' bḻoe'e ḻawe' gan zoe' ḻo da' bḻe'e dáwe'le', na' gože' ḻe':

—Ananías.

Ḻe' bechebe', na' wnné':

—Zoa' nga, X̱an.

11 X̱anžon' gože' ḻe':

—Wzó ža', na' wyéj gan nak nezen' nzin' Nez Ḻi, na' ḻo liž Judas wnnáb cha' zoa Saulo, benne' Tarso, ga na'. Žáta'yoele' Dios ḻo yo'on'. 12 Ba bḻe'e dáwe'le' za' to benne' lie' Ananías, na' choe'e gan zoe', na' x̱oa ne'e ḻe' nich yeyaljw yej ḻawe'.

13 Naž beží'i Ananías na', na' gože' Ḻe':

—X̱an, benne' zan ba bzéngekle' neda' kan žon bennen', dan' benḻe'e da' ẕia chegak benne' ka' žejḻé'gake' chio', benne' ka' nníta'gake' Jerusalén. 14 Ḻezka' ze'e nga, na' ḻo wláz bx̱oz wnná bia' ka' nzi' ḻo ne'e yeḻa' wnná bia' gox̱we' yógo'te benne' ka' ẕcháḻjḻengake' Dios ni'a che Lo'.

15 Naž X̱anžon' gože' Ananíasen', na' wnné':

—Wyéj, dan' wžekza' neda' bennen' nich wzóa lie' chia' neda' ḻawgak benách zi'to' ka', na' ḻawgak benne' ka' ẕnna biá'gake' ḻégake', na' ḻezka' ḻawgak benách Israel ka'. 16 Wḻoe'ela' ḻe' da' zan da' sáka'ḻi'e ḻo wlaza' neda', katen' gone' x̱china'.

17 Naž Ananíasen' wyeje' ga na', na' wyoé'e yo'on'. Bx̱oa ne'e Saulon', na' gože' ḻe':

—Bicha'a Saulo, X̱anžo Jesús, Bennen' bḻoe'e ḻawe' ḻo nez gan zo'o, bseḻe'e neda' nich yeyaljw yej ḻawo', na' nich yedjsoaḻen Dios Be' La'y le'.

18 Ḻa' na'ze da' zej naken ka ẕeza' bel ka' béx̱jwgaken ḻo yej ḻawe', na' ḻa' beyáljwte yej ḻawe'. Naž wzó ža' Saulon', na' bezóe' nis. 19 Wdé na' we'j bdawe', na' beyák ḻaže'e. Ka chope chonne ža wzóaḻene' benne' ka' žejḻé'gake' che Benne' Criston', benne' ka' nníta'gake' ḻo yež Damasko.

20 Ḻa' wzó ḻawte Saulo ẕzoa lie' che Benne' Criston' gan nak ḻo yo'o gan ẕdobgak benne' judío ka' nich yéngekle' x̱tiža' Dios, na' wnné':

—Jesús na'kze nake' Ẕi'n Dios.

21 Bebán ḻáže'gak yógo'te benne' ka', benne' želyenle' chie', na' wnnágake':

—¿Kege benne' ni bennen' bžia yi'e benne' ka' nníta'gake' ḻo yež Jerusalén, benne' ka' ẕcháḻjḻengake' Dios ḻo la Jesusen'? Nich gone' ki bḻe'e ga ni, nich wchi'e ḻégake' zej nžeje' ḻawgak bx̱oz wnná bia' ka' nníta'gake' ḻo yež Jerusalén.

22 Saulon' gok chochže', na' bene' ga wžé' zédgekle benne' judío ka' nníta'gake' ḻo yež Damasko, dan' bḻoe'ele' ḻégake' Jesús na'kze nake' Benne' Criston', Bennen' žx̱en ḻáže'gake' yedjnná bi'e ḻégake'.

23 Kate' ba gok zan ža, naž benne' judío ka' béngake' toze diža' gótgake' Saulon'. 24 Dot ža dot yele benne' judío ka' wžé' náwgake' ḻe' gan ẕdégake' ḻo ze'e da' žape chi'in yežen', nich gótgake' ḻe', san gókbe'ele Saulon' da' žénegekle' góngake' chie'. 25 Naž benne' ka' žejḻé'gake' che Benne' Criston' bché'gake' Saulon' žel, na' belwé'e ḻe' to ḻo x̱kwit ẕen da' nžejen do, na' btínnegake' ḻe' na'le ḻo ze'en' dan' žape chi'in yežen'.

26 Kate' bežín Saulo ḻo yež Jerusalén, gónele' gónḻene' tẕen benne' ka' žejḻé'gake' che Benne' Criston', san yógo'tegake' bžébegake' ḻe', dan' bi žejḻé'gake' žejḻé' Saulon' che Benne' Criston'. 27 Naž Bernabé bchi'e Saulon' gan zej nnita' benne' wbás ka' bseḻa' Benne' Criston'. Bzenle' ḻégake' kan gok che Saulon', na' kan bḻe'ele' X̱anžon' ḻo nez, na' X̱anžo na'kze bcháḻjḻene' ḻe', na' kan ben Saulon' ḻo yež Damasko, ḻen yeḻa' wechóg ḻaže' bzoa lie' che Jesusen'. 28 Naž Saulon' wzóaḻene' ḻégake' ḻo yež Jerusalén, na' bénḻene' ḻégake' tẕen. 29 Ḻen yeḻa' wechóg ḻaže' Saulon' bzoa lie' che X̱anžon', na' bdiḻ diže'e ḻen benne' judío ka', benne' ka' ẕcháḻjgake' diža' griego, na' ḻégake' gónegekle' gótgake' ḻe'. 30 Kate' lježžo ka', benne' žejḻé'gake' che Benne' Criston' gókbe'egekle' da' ni, na' bché'gake' Saulon' ḻo yež Sesarea, na' bséḻa'gake' ḻe' ḻo yež Tarso, da' naken laž Saulon'.

31 Naž gok chawe' chegak yógo'te kwe' benách ka' che Benne' Criston', benne' ka' nníta'gake' dot gan nbab Judea, na' gan nbab Galilea, na' gan nbab Samaria, na' gok chóchgake'. Bžébegake' X̱anžon', na' belyane' dan' gokḻen Dios Be' La'y ḻégake'.

32 Yetó da' goken, kate' Bedw ne žejwíe' lježžo ka', bḻe'e gan zej nnita' benne' ka' žejḻé'gake' che Jesusen' ḻo yež Lida. 33 Bejx̱ake'e to benne' lie' Eneas ga na', na' ba gok x̱ono' yiz die' ḻo da'a dan' de'e yižwé', na' bi žak se'e. 34 Bedon' gože' ḻe':

—Eneas, Jesús, Benne' Criston', žeyone' le'. Wyase, na' betób da'a chion'.

Ḻa' wyaste Enéasen'. 35 Yógo'te benne' ka' nníta'gake' ḻo yež Lida, na' ḻo yež Sarón, bḻé'egekle' ḻe', na' bejḻé'gake' che X̱anžon', na' beyákgake' chie'.

36 Yetó da' goken, ḻo yež Jope wzóa to no'le žejḻi'e che Benne' Criston', no'len' lie' Tabita, na' kan nak diža' griego lie' Dorkas. No'len' bene' zan da' zej naken chawe', na' da' žákḻengaken benne' yache' ka'. 37 Da' goken ža na', wdá' Dorkasen' yižwé', na' gote'. Wdé bdíbgake' ḻe', bdíx̱jwgake' ḻe' to ḻo yo'o gan nak da' chope kwia. 38 Dan' že' yež Jopen' gawze gan že' yež Lida gan zoa Bedon', benne' Jope ka', benne' žejḻé'gake' che Benne' Criston', béngekle' zoa Bedon' ga na'. Che ḻen bséḻa'gake' chope benne' gan zoe'. Góta'yoegekle' ḻe', na' belyi'e ḻe':

—Bi želo' sá'ḻeno' neto'.

39 Naž ḻa' wzó ža'te Bedon', na' wyéjḻene' ḻégake'. Katen' bžine' ga na', ḻa' belche'tie' ḻe' gan nak ḻo yo'o gan de no'le gat na'. Naž no'le wzebe ka' bdóbgake' dot kwite', na' želbeže'. Bḻoé'egekle' ḻe' laže' ka' chegak benne' byo ka', na' laže' chegak no'le ka', da' ka' ben Dorkasen' kate' ne wzóaḻene' ḻégake'. 40 Naž Bedon' bebeje' yógo'te benne' ka' nníta'gake' ga na' na'le. Naž bzoa ẕibe', na' bcháḻjḻene' Dios. Byechje' gan de Dorkasen', na' wnné':

—Tabita, wyase.

Ḻa' bx̱a'te yej ḻaw Dorkasen'. Kate' bḻe'ele' Bedon', ḻa' wyastie', na' wži'e. 41 Bedon' bex̱we' ne'e, na' bchise' ḻe'. Naž bḻiže' benne' ka' žejḻé'gake' che Jesusen', na' ḻezka' no'le wzebe ka', na' bejzíe' Dorkasen' ḻáwgake', ba bebane'. 42 Kan gok da' ni wzé diža' chen dot ḻo yež Jope, na' bejḻe'gak benne' zan che X̱anžon'. 43 Zan ža bga'n Bedon' ḻo yež Jopen' ḻo liž Smon, to benne' žon chawe'e yid ẕa beže.