1 Ká ɓil sewke ku na, Mbay Sezar Ogus ká Rɔm mbi nzi-ɛ ha̰ nzoɓri riw bele ká ɓil puo ɓeri ɓoɗ ɓoɗ ɓay haŋa ri ɗaa riŋ-ri ɗo ɓil mbeɗe kḭiŋa nzoɓri. 2 Ɗáa riŋ nzoɓri ɗo ɓil mbeɗeke ku na ɓa titireke rɔɓay ká Kirinis ɓáke nzoɓ réke tul nzoɓri ká tusiri Siri. 3 Ɓe ze nzoɓri riw bele i séke puu puo ɓari ɓari ɓay ɗáa riŋ-ri ɗo ɓil mbeɗe kḭiŋa nzoɓri na. 4 Zezeɓ hɔy kara uru saa puo ká Nazarɛɗ ká kuɗu zaɗ ká Galele ɓay séke ɓa kuɗu zaɗ ká Zude. Ka se puo ká riŋ-ɛ ɓa Betelehɛm, ɓa puo ká i mboŋ Mbay *Daviɗ ká ɗi, ɓay ḭi lɛ, ka ɓa *vu bulu Daviɗ. 5 Ka se ɓáy Mari ká ɓa má̰y mbana ɓe ká ɗo ɓil na ɓay vǎa ɗáa riŋ-ri nda̰w. 6 Zaɗka i kaw Betelehɛm kɔɓ rɔɓay na, nam mboŋa ɓe na maa 7 ha̰ ni mboŋ leɗ pol ɓe ɓa leɗ wa̰ra nzoɓ. Ka kaa ni ɓáy gari a ɗaa ni ɓo ɓil gbokro fe sṵm ndayri ká zaɗɛ na ku, ɓay ḭi lɛ, hul nam varuri na, zaɗ nam ti ɗi ya.

8 Ɗi ya ɓáy Betelehɛm na, nzoɓ kɔ́rɔ baɗuri naa wáa í kɔrɔ baɗu ɓari ɓa suŋ ká ɗi. 9 Lɛɛ, leɗ nzaapeɗ Ŋgɛrɛmbay ká nulue tḭi tul-ri mbuɗa ha̰ zaɗ hie ri gbɛrɛrɛ, a kiri ri gbuk ɗo sikɗa. Báyḭi lɛ, hḭɛ ɗaa ri ŋgḭi ɓamba tasiri ha ri tɔ kpak kpak. 10 Lɛɛ, leɗ nzaapeɗ ká nulue na ɓaa ha ri mii: «Ì hḭɛ ya, ɓay ḭi lɛ, mì vi ɓáy bawda ɓay suoriya ká ɓa Ɓay Kere fie ha rì. Ɓayke ku na, a ɗoko ɓay tul nzoɓri riw bele. 11 Ɓil suŋ ká vuri key na, i mboŋ Nzoɓ Ya̰aŋa Nzoɓri ká ɓil puo *Daviɗ ha rì. Ɓe na ka ɓa Ŋgɛrɛmbay a ɓa *Krisi, nzoɓ ká Ŋgɛrɛwṵru waa ɓay píe ni ví ya̰a nzoɓri na. 12 Fe ká ɓay haŋa rì kɔ́ke ɓa sùo ɓay na ze ɗo key: leɗ tupɛŋke ku na, i kaa ni ɓáy gari, í ɗaa ni ɓo ɓil gbokro fe sṵm ndayri. Ɓe ze ɓa zaɗ ká ì zíŋ ni ká ɗi.» 13 Zaɗɛ ku hɔy ruɔ leɗ nzaapeɗri ká nulue tḭi gikiki, í zuɔ tul leɗ nzaapeɗ taa mbḭwke na, i pisi Ŋgɛrɛwṵru í ɓaa mii:

15 Zaɗka leɗ nzaapeɗri ká nulue pɔŋ nzoɓ kɔ́rɔ baɗuri kaw zaɗɛ, í yḭ̀i ɓáy tul ɓal-ri nzɛk ɓa nulue na báyḭi lɛ, nzoɓ kɔ́rɔ baɗuri na, i ɓaa ɓay ká sakra kḭ mii: «Munu zu lɛ, náa séri kpṵru ɓa Betelehɛm, ɓo náa vǎa kɔ́ri fe ká kal ká ɗi, fe ká Ŋgɛrɛmbay ha̰ náa láari ɓayke na.» 16 Báyḭi lɛ, i takra í zɔl fal kḭ ɓa váake, lɛ, i vǎa ziŋ Mari nda̰w, Zezeɓ nda̰w, a í ziŋ leɗ tupɛŋ ká naa ɓil gbokro fe sṵm ndayri na nda̰w pi. 17 Zaɗka i kɔ leɗ tupɛŋ na báyḭi lɛ, i ɓaa ɓay feri ká leɗ nzaapeɗ ká nulue ɓaa se tul leɗ key na ha̰ nzoɓri laa. 18 Ɓari riw bele ká i laa ɓay ká nzoɓ kɔ́rɔ baɗuri ɓaa na, tuku ri ha ri kaw yer ɓay tul ɓayri na ku. 19 Ɓe Mari laa lɛ, kɔrɔ ɓay feri na ku ɗo ɓil law-ɛ kɔɓ, a ker ɓay ká ɗi ŋgḭi ɓamba. 20 Zaɗka nzoɓ kɔ́rɔ baɗuri ɗo yḭ́i ɓa zaɗ káw ɓari na báyḭi lɛ, i ɗaa riŋ ɗika ɓo tul Ŋgɛrɛwṵru, í pisi ni ɓay tul feri riw bele ká i laa ɓayke a í kɔ ɓáy nun-ri na ɗo maa ɓáy zaɗɛ munu ká leɗ nzaapeɗ ká nulue ɓaa ɓayke pola ha ri laa na.

21 Zaɗka nam tɔnɔ siɗi maa báyḭi lɛ, i kuŋ ŋgori leɗ tupɛŋ na nda̰w rɔɔ, í tuu riŋ-ɛ ɓa Zezu. Ɓa riŋ ká leɗ nzaapeɗ ká nulue tuu pola ɗɔɗ nda̰w rɔɔ, mi-ɛ ɗo ɓil ɓe ɓáy.

22 Zaɗka nam maa ɓay haŋa máa leɗ na ka tḭi kɛlɛ na báyḭi lɛ, Zezeɓ ɓáy Mari i mbi faa ɓay séke ŋgɛrɛpuo Zuruzalɛm ɓay ɗáa *fe poy se tul-e ɓay tul mboŋa ɓe munu ká *bol kusol *Moyze ɓaa. I mbi leɗ tupɛŋ na í séke ɓay kíɛ ni ha̰ Ŋgɛrɛmbay 23 faa mbḭw munu ká i ɗaa ɓayke ɗo ɓil *mbeɗe bol kusol Ŋgɛrɛmbay mii: «Leɗ polri riw bele ká i ɓa leɗ wa̰rari na, i ɗáa ri zuɔ ɓoɗ ɓa taa Ŋgɛrɛmbay* 2.23 Tḭ́i kɛlɛ 13.2, 12, 15.,» 24 ɓay púo fe ha̰ Ŋgɛrɛmbay munu ká i ɓaa ɓayke ɗo ɓil mbeɗe bol kusol Ŋgɛrɛmbay mii: «I mgbaka bɛɗɛ pieri ɓa siɗi, mase i fá̰a vu ka̰y bɛɗɛri ɓa siɗi nda̰w rɔɔ, ɓay haŋa Ŋgɛrɛwṵru ɓáy.»

25 Báyḭi lɛ, nzoɓ mbḭw munu kaw Zuruzalɛm, riŋ-ɛ ɓa Simeo̰n. Nzoɓke ku na ɓa nzoɓ fe ɗáa ɓáy zaɗɛ, a hḭɛ Ŋgɛrɛwṵru. Ka giyaŋ nzoɓ ká Ŋgɛrɛwṵru waa ɓay píe ni ví huo law leɗ Izarayɛlri. Ɓe na, Tem Law Pie saɗ ziŋ ni 26 a ɓaa ha̰ ni pola hɔy mii: «Mù ti huka ya kpṵru ɓay kɔ́kɔ *Krisi, nzoɓ ká Ŋgɛrɛwṵru waa ɓay píe ni ví ya̰a nzoɓri na ɓáy nun-a nda̰w rɔ.» 27 Lɛɛ, Tem Law Pie suru ni ha̰ ni se ɓil *hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru. Zaɗka Zezeɓ ɓáy Mari i mbi Zezu í séke ni ɓil hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru ɓay ɗáa fe ká bol kusol ɓaa na báyḭi lɛ, 28 Simeo̰n na ya̰a ni a mbuɔ ni ɗo nduo-ɛ a písike Ŋgɛrɛwṵru mii:

33 Ɓay ká Simeo̰n ɓaa se tul leɗ na ha̰ zaɗ ɓay zee bǎa leɗ ɓáy máa leɗ na sɛl. 34 Báyḭi lɛ, Simeo̰n sa̰m fe zuɔ tul-ri, rɔɔ a ɓaa ha̰ mi-ɛ Mari na mii: «Ŋgɛrɛwṵru naa leɗ ni key na ha̰ ni ɗo ɓa fe leɗi nzoɓri ká i tuŋ ɓay ɓe ŋgereŋ, a ɓa fe úru siya nzoɓri ŋgḭi ɓamba ká *Izarayɛl ká i ya̰a ɓay ɓe. Ɓe na a yḭ́i a ɓa fe kíɛ law hiiya Ŋgɛrɛwṵru, roo lɛ, nzoɓri túŋ ni ŋgereŋ. 35 Ɓe munu nda̰w rɔɔ, a vbíɗake kér ɓay nzoɓri ŋgḭi ɓamba ká ɗo zaɗ muni na ɓa zaɗ táŋke. A ɓo ká mù ɓa mi-ɛ na, kɔ́kɔ sɛkɛ fe ɓo a ɗoko munu ɓa mii ká i mbi í vbieke wa̰ra law-a.»

36 Lɛɛ, nzoɓ ya̰aŋa ɓay saa nzaa Ŋgɛrɛwṵru mbḭw munu ɓa má̰y nzoɓ ɗo ɗi, riŋ-ɛ ɓa Anna. Ka ɓa vu Fanuyɛl, a ɓa sa̰w ka̰ni Azɛr. Ka ɓa má̰y ká mbiimbam ɓe ŋgḭi ɓamba ro. Ɓáy má̰y tikɗi ɓe hɔy na, ka ya̰a wa̰ra, a ɗaa mbiimbam tɔnɔ say ziŋ ni. 37 Falɛ ku rɔɔ wa̰ra na hu, a pɔŋ ni kaw ɓa má̰y síe. Ka kaw ɓa má̰y síe kḭ kpṵru a ŋgɔ́ŋke, a ɗaa mbiimbam síŋ tɔnɔ siɗi pa̰rɛ niŋ. Ka se-seɗ ɗi ya ɓáy hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru ɓaŋguɔ, a mbi ɓal-ɛ tɔ zaɗ kḭ ya. Ka ɗaa peɗ ha̰ Ŋgɛrɛwṵru suŋ ɓáy ɓisie, a saŋ sùo-ɛ a ɗáake nzaa ɓay kereri. 38 Lɛɛ, ɓe na kara, ka ví ziŋ ri ká sa̰w síeke na ku nda̰w, a tii sa̰w písi Ŋgɛrɛwṵru. Ka ɓaa ɓay ká se tul leɗ piyɛŋ na ha̰ nzoɓri riw bele ká i giyaŋ mii, Ŋgɛrɛwṵru a ya̰aŋa nzoɓri ká Zuruzalɛm na.

39 Zaɗka Mari ɓáy Zezeɓ ɗaa fekeri na ɓáy zaɗɛ riw bele faa mbḭw munu ká bol kusol Ŋgɛrɛmbay ɓaa na báyḭi lɛ, i yḭ̀i í se kuɗu zaɗ ká Galele, puo ɓari ká Nazarɛɗ. 40 Leɗ na ŋgɔŋ ɓa pola pola a nzɛ kpay kpay ɓáy kér ɓay. Nun nzɛm mbaa law-ɛ, lɛ, Ŋgɛrɛwṵru ɗaa law kere ziŋ ni.

41 Nzoɓ mbóŋ Zezuri na, i se Zuruzalɛm ɓáy mbiimbam mbḭw mbḭw riw bele ɓay ɗáa suoriya tḭ́i saa ɓil koy. 42 Zaɗka Zezu na ɗaa mbiimbam duɔ falɛ siɗi na báyḭi lɛ, i sùu ni se Zuruzalɛm zaɗ suoriya munu ká ɓa fe sa̰w puo ɓari ká i ɗaa ɓaŋguɔ na. 43 Zaɗka nam suoriya na ɔ báyḭi lɛ, i yḭ̀i faa puɔ, lɛ, vu ɓari Zezu na kaw Zuruzalɛm kɔɓ. Lɛɛ, nzoɓ mbóŋ niri na i kɔ ya. 44 Ɓari na i ker í ɓaa mii, ka se ziŋ nzoɓri ká i ɓa bǎw seɗ varu ɓari. Lɛɛ, i se-seɗ nam mbḭw, a falɛ lɛ, i tii sa̰w nzáara ni ká sakra nzoɓ ini ɓariri nda̰w, nzoɓ buɔ ɓari nda̰w pi. 45 Zaɗka i nzaara ni kpṵy, í ziŋ ni ya na báyḭi lɛ, i yḭ̀i í se Zuruzalɛm na rɔɓay ɓay nzáara ni ká ɗi. 46 Ndeke ɗi nam sayke na báyḭi lɛ, i ziŋ ni ká ɓil *hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru. Ka kaw sakra nzoɓ fére nzoɓri fe, a te suk-e kie a láake ɓay ɓari. Lɛɛ, ka yḭ̀i a vbi ri ɓay ká tul ɓay ɓari na. 47 Ɓari riw bele ká i laa ɓay ɓe na, tuku ri ha ri kaw yer ɓay tul ɓay nun nzɛm ɓe ká tḭi saa nzi-ɛ nda̰w, ɓáy ɓay káʼa yḭiŋra ɓáy kere ɗo ɗi ha ri nda̰w pi. 48 Zaɗka mi-ɛ ɓáy bi-ɛ i mbi nun-ri í kɔ ni na báyḭi lɛ, zaɗ ɓay zee ri sɛl. Lɛɛ, mi-ɛ ɓaa ha̰ ni mii: «Vu-i, ɓay ḭi nda̰w rɔɔ, mù ɗaa fe mini key ziŋ ɓuru lɛ? Mu kɔ, ɓúru bǎa-ka ɓuru nzaara mù ɓáy rɛw yeŋ yeŋ.» 49 Lɛɛ, Zezu yḭiŋra ɓáy ɓay ha ri mii: «Ɓay ḭi rɔɔ, ì nzaara mì lɛ? Peɗ ká Bǎa pɔŋ zuɔ nduo-i na ndaɗ ɓay haŋa mì mgba sa̰wke. Wa̰a, ì kɔ ya hɔy lɛ woo!» 50 Lɛɛ, ɓay ɓe káʼa ɓaa ha ri na, vuo law-ri ya.

51 Báyḭi lɛ, ka yḭ̀i ziŋ ri a se Nazarɛɗ a ɗaa vu mbom ɓo tul-ri. Lɛɛ, mi-ɛ na kɔrɔ fekeri na ku riw bele ɗo ɓil law-ɛ. 52 Zezu na ŋgɔŋ ɓa pola pola, num nzɛm ɓe kara se ɓa pola pola nda̰w, a vi ɓa nzoɓ law kere ká nun Ŋgɛrɛwṵru nda̰w, nun nzoɓri nda̰w pi.