9
Yésụ likpí komo ngíti oꞌdo
1 Sɨmɨ ngíti sị́lị́, Yésụ nɨyí go ndị́sị ndéré ꞌdécị bi kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e. Zɨ́ye ógụyé ndíki ngíti oꞌdo, tɨ́ bɨ kóo mbágáa ndiki wo ní komoa lurú bi wá. 2 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, oꞌdo née lurú bi wá née gɨ zɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndikinɨ́ wo ní, togụ́ lúyú ledre ené?”
3 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, ꞌyị lúyú ledre ndaá. Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ówo rokoꞌbụné gɨ roa. 4 Máúku zɨ́se, mé bɨ azé aka kése kadra utú aka wá ní, idízé mu méngị moko bɨ Lomo kasa máa gɨ roa ní. Gɨ zɨ́a togụ́ bi ụlụ́ go yá, ꞌyị utúasá lolụ méngị moko wá. 5 Máúku zɨ́se maꞌdíi, káa zɨ́ bɨ mááyí aka kɨ́se do sogo káṇgá ona ní, mááyí zɨ́se ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ bimɨóṇgó ní.”
6 Sɨmɨ bɨ Yésụ uku ledre née kenée ní, zɨ́a lúbu súrú do káṇgá, zɨ́a ógo káṇgá máa née óṛó a ro komo oꞌdo née. 7 Zɨ́a úku ledre zɨ́ oꞌdo máa née kɨ́dí, “Ndéré mu lúgu káṇgá née gɨ komoyị́ sɨmɨ mɨkavu bɨ kɨ́ ịrịné Silowámo ní.” Zɨ́ oꞌdo née ndéréne lúgu komoné drá. Nɨ ndáꞌbaógụ gɨrí ní, komoa nɨ go lúrú bi.
8 Sɨmɨ bɨ oꞌdo née ndaꞌbaogụ gɨ do mɨkavu gɨrí ní, ꞌyị ga bɨ owonɨ́ wo bú ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Áyi, née ndaá oꞌdo bɨ komoa ndaá, ndịsị lengbe ómbo éyị́ e gɨ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ra ba wá?” 9 Ngíti géyị ya, “Ɨɨ née tɨ́ wo.”
Ngíti géyị ya, “Ɨ́ꞌɨ, née ndaá wo wá, tosoyé utúasá mɨútúásá.”
Zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Née tɨ́ máa nda ngíti ꞌyị wá.”
10 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Úku bɨ káa ledre ꞌdi, sara komoyị́ likpí láráne káa be ꞌdi?”
11 Zɨ́ oꞌdo máa née úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Yésụ, likpí komomá ne. Yésụ maꞌdáa lubu súrú bi do káṇgá, zɨ́a ógo káṇgá bɨ kɨ́ súrú sɨmɨné née óṛó a ro komomá, zɨ́a kása máa ya máídí ndéré lúgu káṇgá máa née gɨ komomá sɨmɨ mɨkavu bɨ kɨ́ ịrịné Silowámo ní. Zɨ́ma tɨ́ ndéréma, kpá lá bɨ málúgu ní, geré zɨ́ komomá líkpíne káa zɨ́ bɨ ásé lúrú a née.”
12 Zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Sara oꞌdo máa née nɨ nda goó ꞌda?”
Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máówo wá togụ́ nɨ ꞌdáya yá.”
Komo oꞌdo née likpí káa be ꞌdi?
13 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi oꞌdo bɨ komo a likpí née ndéréye kɨ́e zɨ́ Farụsáyo e. 14 Sị́lị́ bɨ kóo Yésụ lubu súrú do káṇgá, zɨ́a ị́nyịné ógo káṇgá bɨ kɨ́ súrú sɨmɨné née óṛó a komo oꞌdo née zɨ́a líkpíne ní nɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro. 15 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Úku aka maꞌdíi ledre zɨ́ze, komoyị́ likpí lárá ne káa be ꞌdi?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Yésụ ní, likpí komomá ne. Lubu súrú do káṇgá, zɨ́a ị́nyịné ógo káṇgá bɨ kɨ́ súrú sɨmɨné née óṛó a komomá, ya máídí ndéré lúgu a. Sɨmɨ bɨ málúguóyó káṇgá née gɨ komomá ní, geré zɨ́ komomá líkpíne.”
16 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará Farụsáyo ga gére née úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo née ndaá ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá. Idí née ꞌyị bɨ Lomo kasaogụ wo née ní, káa bɨ utúasá méngị kéyị kenée sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá, ꞌdewe lorụ ꞌbɨ Lomo go.”
Ngíti géyị yaá “Lomo kasaogụ wo ne, idí ndaá kenée wá, káa bɨ utúasá ndị́sị méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní wá.” Gɨ zɨ́ mɨúkulóꞌbó ledre e zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị ga gére née nda ídíne go faa.
17 Zɨ́ye ndúꞌyú oꞌdo bɨ komo a likpí née kɨ́dí, “Sara aka nda yị́ị, sómụ́ ꞌbɨ eyị́ yá oꞌdo bɨ likpí komoyị́ née nɨ náambi?”
Oꞌdo née ya zɨ́ye ní, “Másómụ́ née nébị Lomo kasaogụ wo ne.”
18 Yụ́da ga gére née ṇguṇgunɨ́ eyé kóo fú lá bɨ kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo née komoa lurú kóo bi wá ní wá.” Zɨ́ye ị́nyịyé kákasa kacɨ́ ꞌbụa kɨ́ mbágáa. 19 Sɨmɨ bɨ ꞌbụa kɨ́ mbágáa ogụnɨ́ ní, zɨ́ Yụ́da ga gére née ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ba owụ́ ꞌbɨ esé, maꞌdíi, tɨ́ bɨ kóo ndíkisé wo ní, lurú bi wá? Éyị́ bɨ méngịsé nda kɨ́ komoa maꞌdáa ní ꞌdi, bɨ cakaba nɨ nda go lúrú bi ní?”
20 Zɨ́ oꞌdo née kɨ́ meꞌbené ị́nyịyé úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ɨɨ, née owụ́ ꞌbɨ ezé maꞌdíi. Tɨ́ bɨ kóo ndikizé wo ní, komoa lurú bi wá. 21 Owozé wá togụ́ komoa máa née mengị láráne káa be ꞌdi bɨ nɨ nda go ndị́sị lúrú bi née. Bɨlámá a ndúꞌyúsé aka cụ́ wo zɨ́ze úwú a gɨ taraa.” 22 ꞌBụ yaꞌdá née ilinɨ́ úku ledre bɨ ya kɨ́dí Yésụ likpí komo owụ́ ꞌbɨ eyé ne ní wá, gɨ zɨ́ ngịrị mɨngburoko manda ꞌbɨ Yụ́da e. Gɨ zɨ́a Yụ́da ga gére née iꞌbínɨ́ lorụ kɨ́dí, togụ́ ꞌyị uku ledre ya Yésụ nɨ Kɨ́résịto, Lomo kasaogụ wo ne yá, ꞌyị máa née yée nɨyí ụ́cụómo wo, olụ́ lolụ dongará lafúne íni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro wá. 23 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ ꞌbụa kɨ́ mbágáa lá úku ledre kɨ́dí “Ídísé ndúꞌyú cụ́ wo, ndaá owụ́ wá, idí ódro gɨ roné kɨ́ roné.”
24 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá ndóloógụ ándá yaꞌdá bɨ komoa likpí née zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owozé bú bɨlámáne kɨ́dí, oꞌdo bɨ Yésụ née, nɨ ꞌyị lúyú ledre. Lóbụ aka Lomo zɨ́ze, éyị́ bɨ ówo gɨ roa ní ꞌdi?”
25 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Mándá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ledre gɨ ro úku a wá, togụ́ Yésụ nɨ ꞌyị lúyú ledre togụ́ ndaá ꞌyị lúyú ledre wá. Éyị́ bɨ máówo ní, komomá lurú ené kóo bi wá, bɨ nda ba ní, komomá nɨ go lúrú bi.”
26 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá ndúꞌyúlúgu wo kɨ́dí, “Sara éyị́ bɨ Yésụ mengị zɨ́yị, zɨ́ komoyị́ líkpíne ní ꞌdi?”
27 Zɨ́ oꞌdo née kpá úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Máúku ga kpá ledre née go zɨ́se, ílisé esé úwú a wá. Éyị́ bɨ ílisé úwúándá ledre máa née gɨ roa ní ꞌdi? Ílisé go ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga tée?”
28 Zɨ́ye úku ledre zɨ́ oꞌdo née ịrị́ ịrị́ kɨ́dí, “Ndazé ezé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ oꞌdo née wá, áyí yị́ị ꞌyị lódụ́ kacɨ́a wá. Lodụ́zé ꞌbɨ ezé yị́ ezé kacɨ́ Mụ́sa. 29 Gɨ zɨ́a kóo ꞌdesị́ ní, Mụ́sa maꞌdáa odronɨ́ kɨ́ Lomo bú. Oꞌdo bɨ Yésụ née owozé wá togụ́ ogụ ꞌbɨ ené gɨ ꞌdáya yá.”
30 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Née kenée lárá ledre ꞌdi, bɨ ówosé bi bɨ oꞌdo née ogụ gɨ doa ní wá ní. Éyị́ bɨ máówo ní, likpí ꞌbɨ ené komomá go. 31 Owozé bú bɨlámáne Lomo ndaá lengbe kɨ́ rokinyi kɨ́ ꞌyị lúyú ledre e wá. Nɨ kɨ́ rokinyi dụụ́ kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úwú ledre ené ní. 32 Tɨ́ bɨ kóo Lomo oto do sogo káṇgá ba, uwúzé aka bɨ ya kɨ́dí ngíti ꞌyị nɨ bo kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ likpí komo ꞌyị bɨ ndikinɨ́ wo komoa lurú bi wá ní zɨ́ne ní wá. 33 Oꞌdo bɨ likpí komomá ba, idí ndaá ꞌyị bɨ Lomo kasaogụ wo née ní wá yá, káa bɨ likpí komomá wá.”
34 Zɨ́ye ódroyé kpá oꞌbụóꞌbụ zɨ́ oꞌdo bɨ komo a likpí née kɨ́dí, “Yị́ị ꞌyị lúyú ledre bɨ ndikiogụnɨ́ yị́ị kɨ́ lúyú ledre kú gɨ sɨmɨ ní, íli ꞌdódo ledre zɨ́ze? Togụ́ kenée yá, tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ólụ́ lolụ dongará ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro íni ini zɨ́ Lomo wá.”
ꞌYị bɨ owoꞌdiꞌbi Lomo wá ní
35 Zɨ́ Yésụ úwú ledre kɨ́dí, oꞌdo bɨ née likpí komoa ba Yụ́da ilinɨ́ lolụ zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro wá. Zɨ́ Yésụ ndéréne zɨ́ oꞌdo bɨ komoa likpí née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ṇgúṇgu ledre Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí goó?”
36 Oꞌdo née ya zɨ́ Yésụ ní, “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị née máówoꞌdíꞌbi ledre gɨ roa wá, ꞌdódo aka ledre gɨ ro a zɨ́ma gɨ do bɨ zɨ́ma ṇgúṇgu ledrea.”
37 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndaá ngíti ꞌyị sɨkala wá, née kpá tɨ́ máa bɨ mááyí ódro zɨ́yị ba.”
38 Geré zɨ́ oꞌdo née útúne sị́ sịndị́ Yésụ bi óto úndru a, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngére, máṇgúṇgu ledreyị́ go,”
39 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Máógụ do sogo káṇgá ba gɨ ro ꞌdécị ngbanga zɨ́ komo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e líkpíne. ꞌYị ga bɨ owoyemenɨ́ ledre gɨ ro Lomo wá ní, zɨ́ye ówoyéme a. ꞌYị ga bɨ ya yée owoyemenɨ́ yị́ eyé wo bú ní, nɨyí ídíáká ꞌbɨ eyé sɨmɨ luyú káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ komoyé ndaá ní.”
40 Geré zɨ́ Farụsáyo ga bɨ gáa ore ní ị́nyịyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Úku yá ꞌdí yaá, komozé ndaá káa?”
41 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Idí ídísé ba káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ komoyé ndaá ní yá, káa bɨ lúyú ledre esé ndaá lolụ ba wá. Nda lá gɨ zɨ́a bɨ sómụ́sé yị́ esé kɨ́dí ówosé ledre bú ní, zɨ́ lúyú ledre esé ídíne fú lá bo.”