Gbre wáraga bɨ Páwulo
eké zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ
eké zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ
Korị́ndo
ní
Ledre gɨ ro gbre bụ́kụ bɨ Korị́ndo ní
Páwulo eké ledre ba ne zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Korị́ndo ngúru mongụ́ gara sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ Gɨrị́sị e ní. Eké ledre née zɨ́ye sɨmɨ bɨ nɨ do mɨsiꞌdi mɨndéréne íri ní. Oto kóo dosị́ ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́ye íri, gɨ zɨ́ kéyị née ili ndéré íri íꞌbí yata bɨlámá sómụ́ ledre zɨ́ye. Née sị́ ledre bɨ eké ledre ba kása zɨ́ye íri gɨ roa ní. Abú nɨ tɨ́ kɨ́ ledre ga gére née kenée yá, bɨsinyí ledre nɨ fú lá yị́ ené bo dongaráye íri. Páwulo ili ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto née idínɨ́ yéme dongaráye ꞌdáꞌdá zɨ́ne kɨ́ ógụné íri.
Ngíti géyị ukunɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí Páwulo ndaá ꞌbɨ ené mbigí ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto wá ndịsị sínyi késị́ ꞌbɨ kanị́sa. Sɨmɨ ledre bɨ eké ba, uku mbigí ledre gɨ roné kɨ́ ledre bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ne bɨ née ndịsị úku a zɨ́ ꞌyị e ní. Sɨmɨ kápita 9-10 ꞌdodo ledre zɨ́ ꞌyị e gɨ ro káa zɨ́ bɨ nɨyí ndị́sị sáká ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo kpá kɨ́ Kanị́sa ga bɨ do ngíti géyị bi e kɨ́ késị́ ga bɨ zɨ́ye née.
1
1 Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ gara bɨ Korị́ndo kɨ́ lafúse ga bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ákaya ní.
Máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa káa do ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní, máéké wáraga ba máa zɨ́se. Lúnduzé Timatíyo sɨmɨ Lomo, bɨ azé kéye yáa ní, iꞌbízé mandá kéne zɨ́se íri kɨ́ngaya.
2 ꞌBụzé Lomo kɨ́ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ, idínɨ́ íꞌbí úndru zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáne.
Páwulo iꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo
3 Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ ꞌBụ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ ní. Nɨ ne ꞌyị bɨ ndịsị sáká zée do ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e za mbá ní. 4 Lurúomo zée lá kɨ́ komoné wá, sɨmɨ bɨ azé go sɨmɨ ledre ní, ndịsị sáká zée kɨ́ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze gɨ do bɨ zɨ́ze útúásáze ndị́sị sáká lafúze e sɨmɨ ledre e káa zɨ́ bɨ ndịsị sáká zée ní. 5 Nɨ kenée maꞌdíi, káa zɨ́ bɨ kóo Kɨ́résịto ꞌdoꞌdó gɨ rozé ní, zée ga bɨ azé go ꞌyị ené e ní, azé ꞌdóꞌdó kpá kenée. Káa zɨ́ bɨ kóo Lomo ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a sɨmɨ bɨ ndịsị ꞌdóꞌdó ní, Lomo nɨ kpá íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze kenée. 6 Sɨmɨ bɨ azé go ndị́sị ꞌdóꞌdó ní, zɨ́ze ndị́sị ndíki rokoꞌbụ kɨ́ komokenzị gɨ zɨ́ Lomo gɨ ro sáká sée kɨ́e gɨ ro zɨ́se ndíki trịdrị. Saká zée sɨmɨ ꞌdoꞌdó ga bɨ ndịsịnɨ́ ndíki zée ní gɨ do bɨ zɨ́se ówo a kɨ́dí ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze ne gɨ do bɨ zɨ́ze sáká sée. Sɨmɨ bɨ ásé ndị́sị ụ́tụsɨmɨsé cé káa zɨ́ bɨ ndịsịzé ụ́tụsɨmɨzé ní. 7 Owozé go bɨlámáne kɨ́dí gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé go ụ́tụsɨmɨsé sɨmɨ ꞌdoꞌdó kpá cé káa zɨ́ze ní, Lomo nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se káa zɨ́ bɨ iꞌbí zɨ́ze ní.
8 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, utúasá mɨútúásá zɨ́ze úku ledre ꞌdoꞌdó bɨ kóo ꞌdodozé sɨmɨ Ásiya ní zɨ́se. Née ndaá kóo ꞌdoꞌdó wá, yị́ ené umbu, olụ́ogụzé gɨ sɨmɨ gu. 9 Lomo rozé ndaá lolụ kóo wá, gɨ zɨ́a owozé nda kóo tɨ́ go kɨ́dí azé yị́ ezé go umbu. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ze nda kóo ótoómo rozé mbá dụụ́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a rokoꞌbụ ꞌbɨ úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu nɨ dụụ́ zɨ́a. 10 Maꞌdíi, zɨ́a kóo yómo zée gɨ tara umbu née. Owoyemezé go bɨlámáne kɨ́dí nɨ ndị́sị sáká zée fú kenée sɨmɨ ledre e za mbá. 11 Ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ rozé. Sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị sáká zée ní, nɨ óto tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi do ndị́sịyé mbófo Lomo gɨ zɨ́se.
Páwulo oyóloꞌbó ledre kóo yeme ní
12 Dukuwu ndaá ro dozé wá. Ndịsịzé ndị́sị kɨ́ dozé ꞌdága gɨ zɨ́a ndị́sị bɨ ndịsịzé ndị́sị a kɨ́ ꞌyị e kpá kése ní nɨ do mɨsiꞌdi bɨ Lomo ili ní. 13 Togụ́ mákása ledre go zɨ́se yá, ndị́sịsé ówoyéme a ꞌdiya gɨ zɨ́a sómụ́ ledre amá ndaá ꞌbɨ ené gbre gbre wá. 14 Abú ówoyémesé aka ledre ga bɨ ukuzé yée zɨ́se ba wá, sɨmɨ bɨ karanée Ngére Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ ní, ásé ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ze kpá káa zɨ́ bɨ azé kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se ní.
15 Máówo go bɨlámáne kɨ́dí ásé kɨ́ rokinyi. Nɨ bɨlámáne zɨ́ma ógụ andá romá zɨ́se íri gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ úndru za kɨ́ngaya. 16 Mɨzefị sómụ́ ledre amá nɨ kɨ́dí, mááyí ị́nyị gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní ndéréma sɨmɨ Mekedonị́ya. Mááyí ꞌdécị bi kpụrụ́ gɨ zɨ́se gɨ ore kɨ́ lúrú sée. Kpá kenée sɨmɨ mɨndáꞌbaógụmá, mááyí ógụ kpá kpụrụ́ gɨ ꞌdí zɨ́se gɨ ore gɨ ro zɨ́se sáká máa gɨ ro zɨ́ma ndéréma sɨmɨ Yụdáya káṇgá ꞌbɨ Yụ́da e. 17 Ndásé lúrú máa káa zɨ́ ꞌyị bɨ togụ́ yeme ledre go yá, zɨ́a ndị́sịné óyólóꞌbó a gbụ́ gbụ́ gbụ́ ní wá.
18 Mándá ꞌyị óyólóꞌbó ledre wá, éyị́ bɨ máúku go ní, nɨ méngị roné tɨ́ káa zɨ́ bɨ máúku ní. Máúku née ledre bɨ Lomo owo bú ní. 19 Kɨ́résịto Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ zée kɨ́ Timatíyo e kɨ́ Siliváno e ndịsịzé úku ledre a zɨ́se ba ní, nɨ ꞌyị bɨ togụ́ uku ledre go yá zɨ́a tɨ́ méngị a ní. 20 Ledre ga bɨ za mbá Lomo yeme yée gɨ ro yómo ꞌyịmaꞌdí ní, Yésụ ogụ mengị yée go mbá. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ze ndị́sịzé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Zɨ́ze ṇgúṇgu a kɨ́dí “Idí kenée.” 21 Wo, Lomo maꞌdáa geléogụ zée ne zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́ze kése gɨ do bɨ zɨ́ze ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto kɨ́ngaya zɨ́ze ndị́sị tórozé ngbúó sɨmɨ moko ené bɨ iꞌbí zɨ́ze ní. 22 ꞌDáꞌdá kasa ꞌdówụ́ne sɨmɨzé káa do mɨzefị sáká éyị́ zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị dụụ́ ledre ené gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí azé go mbigí ꞌyị ené e.
23 Lomo owo sị́ ledre bɨ máógụ gɨ zɨ́a zɨ́se íri ꞌdiya wá ní bú. Togụ́ máógụ kóo ꞌdiya yá, mááyí kóo ódro zɨ́se oꞌbụóꞌbụ. 24 Otozé ezé rozé zɨ́se zɨ́ze ídíze kɨ́ ledrezé owóowó wá. Ilizé zɨ́ze ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto kése ndro gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ené go ní gɨ do bɨ zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi.