25
Tã Yésũ drí íꞌdígówá õkó mvá mûdrı̣́ rî ꞌbá yí kâ ngĩzó
âgõ-âgõ íyíkâ tãsĩ rî
1 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Yésũ drí îtõzó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî îmbálé âgõ-âgõ íyíkâ ãngó nõ ꞌá kúmú ró rî tãsĩ. Gólâ kĩ, “Âgõ-âgõ ámákâ kúmú ró ãngó nõ ꞌá rî âꞌdô gõꞌdá âꞌdóꞌá õzõ õkó mvá mûdrı̣́ gólĩyî rĩ ꞌbá õdrógô drı̣̃ tẽlé rî kâtí. Gólĩyî trõ lámbã ĩyíkâ trá nĩzó õdrógô drı̣̃ tẽlé. 2 Õkó mvá njı̣̂ rî ꞌbá yî rĩꞌá tã nı̣̃ ꞌbá ꞌî, gõꞌdá gólĩyî ãzâ njı̣̂ rî ꞌbá yî rĩꞌá tã nı̣̃ ãkó lé ꞌbá ꞌî. 3 Gõꞌdá õkó mvá gólĩyî njı̣̂ tã nı̣̃ ãkó lé ꞌbá ró rî ꞌbá yî trõ lámbã ĩyíkâ bê rî, gólĩyî trõó dõ ạ̃lı̣́pı̣̂ kpãâ kô ĩyí bê. 4 Gõꞌdá õkó mvá gólĩyî tã nı̣̃ ꞌbá rî yî trõ lámbã ĩyíkâ bê rî, gólĩyî trõ dõ ạ̃lı̣́pı̣̂ kpãâ ĩyí bê mãlãngĩ ꞌá. 5 Gõꞌdá õdrógô drílĩyî rĩꞌá tẽlâ rî âcá kô ꞌwãâ, gõꞌdá ậꞌdú drí îtõzó rĩꞌá gólĩyî ꞌẽlé, gólĩyî trá lûsû-lûsû ró ậꞌdú drí sĩ, gõꞌdá drílĩyî ngãzó ậꞌdú kõlé.
6 “Gõꞌdá câ bê ãꞌbí ító ꞌá rî, õkó mvá gólĩyî mûdrı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ôtrê-ôtrê ârízó kĩ nĩ rî, ‘Nĩ ndrê drẽ, õdrógô bí ânĩꞌá! Nĩ âfõ ꞌwãâꞌwâ gólâ rî lậgúlı̣́!’ 7 Gõꞌdá õkó mvá mûdrı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî drí lı̣̃fı̣́ njı̣̃zó ậꞌdú ꞌásĩ, gõꞌdá drílĩyî îtõzó rĩꞌá lámbã ĩyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî bãgó lâ êdélé. 8 Gõꞌdá õkó mvá gólĩyî njı̣̂ tã nı̣̃ ãkó lé ꞌbá ró rî ꞌbá yî ûsû ĩyî võ lâ bê trá kĩ, dõ lámbã ĩyíkâ ꞌá rî bê trá ꞌẽꞌá rû ndẽlé rî, õkó mvá njı̣̂ ꞌdĩ ꞌbá yî drí tã âtázó õkó mvá gólĩyî tã nı̣̃ ꞌbá ró rî yî drí kĩ nĩ rî, ‘Nĩ âfẽ dõ ạ̃lı̣́pı̣̂ ãmâ drí, tãlâ dõ ãmákâ trá ꞌẽꞌá rû ndẽlé.’ 9 Gõꞌdá õkó mvá tã nı̣̃ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí tã-drı̣̃ lôgõzó õkó mvá gólĩyî tã nı̣̃ ãkó lé ꞌbá ró rî ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ, ‘Dõ nô îcá ãmâ drí ãní bê kô, nĩ nĩ dõ gĩlí dõ lậzı̣́ ꞌbá ngálâ.’
10 “Gõꞌdá õkó mvá gólĩyî tã nı̣̃ ãkó lé ꞌbá ró ꞌdĩ ꞌbá yî drí ngãzó nĩlí võ dõ gĩ kâ ꞌálâ. Gõꞌdá gólĩyî õtírĩ lậvũû rî, õdrógô drí íyîngá âcázó. Õkó mvá gólĩyî njı̣̂ lámbã ĩyíkâ êdé ꞌbá njãâ rî ꞌbá yî drí fĩzó õdrógô bê jó kãrámã kâ ꞌálâ, gõꞌdá ódrí ạ́tı̣̃ âꞌbãzó. 11 ꞌDĩî vósĩ rî, õkó mvá gólĩyî tã nı̣̃ ãkó lé ꞌbá ró ꞌdĩ ꞌbá yî drí âgõzó âcálé võ dõ gĩ kâ rî lésĩ. Gõꞌdá gólĩyî âgõ bê âcálé rî, áâꞌbã ạ́tı̣̃ trá kpạ̃ạ́kũ. Gõꞌdá drílĩyî lạ̃zı̣́ zı̣̃zó kĩ nĩ rî, ‘Kúmú, kúmú, ní njı̣̃ ạ́tı̣̃ ãmâ drí!’ 12 Gõꞌdá õdrógô drí tã-drı̣̃ lôgõzó drílĩyî kĩ nĩ rî, ‘Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, má nı̣̃ı̣́ ãnî kô.’ ” 13 Ạ̃dũkũ lâ ró, Yésũ drí tã âtázó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ nĩ rî, “Nĩ rî njãâ âgõ-âgõ ámákâ tẽlé, tãlâ mĩ nı̣̃ı̣́ kậyı̣̂ gólâ má drí ꞌẽzó âgõlé ꞌá lâ rî kô. Má âꞌdô âgõꞌá âcálé nyĩî ró.”
Íꞌdígówá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá nâ kúmú ãzâ kâ rî ꞌbá yî tãsĩ
(Lúkạ̃ 19.11-27)
14 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Yésũ drí íꞌdígówá ãzâ ngĩzó drı̣́-ꞌâ drílâ ꞌẽꞌá fẽlâ õjílã íyíkâ drí lôsĩ íyíkâ ꞌẽzó rî tãsĩ kậyı̣̂ drílâ ꞌẽzó âgõlé kúmú ró rî sĩ. Gólâ kĩ, “Tã drı̣́-ꞌâ Ôvârí drí ꞌẽꞌá fẽlâ õjílã íyíkâ drí lôsĩ íyíkâ ꞌẽzó rî tãsĩ rî rĩꞌá õzõ kúmú ãzâ ꞌẽ ꞌbá nĩlí ậcı̣́ íyíkâ ꞌá jẽjẽ ró rî kâtí. Gõꞌdá drẽ ãkpãkãꞌdã gólâ nĩí kô ậcı̣́ íyíkâ ꞌdĩ ꞌá rî, gólâ drí rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá íyíkâ nâ rî ꞌbá yî ậzı̣́zó, gõꞌdá drílâ tã âtázó drílĩyî kĩ nĩ rî, ‘Nĩ ndrê ngá ámákâ nõ ꞌbá yî vó lâ dódó.’ 15 Gõꞌdá kúmú ꞌdĩ drí ậdı̣̂ fẽzó drílĩyî, âꞌdô mbârâkã gólĩyíkâ sũzó ngá rú rî vó ró, tãlâ gólĩyî ũlı̣̂pı̣̃ ró ậdı̣̂ íyíkâ ꞌdĩ bê. Gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá sı̣́sı̣́ rî drí rî, gólâ drí ậdı̣̂ fẽzó kísĩ njı̣̂, gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá rı̣̃ lâ ró rî drí, gólâ drí ậdı̣̂ fẽzó kísĩ rı̣̃, gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá nâ ró rî drí, gólâ drí ậdı̣̂ fẽzó kísĩ ãlô. Nĩngá sĩ, kúmú ꞌdĩ drí ngãzó nĩlí ậcı̣́ íyíkâ ꞌá. 16 Gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâ sı̣́sı̣́ ậdı̣̂ fẽzó drílâ kísĩ njı̣̂ rî, gólâ drí nĩzó lôsĩ ãzâ ꞌẽlé ậdı̣̂ ꞌdĩ sĩ, tãlâ ậdı̣̂ ꞌdĩ ũlı̣̂pı̣̃ ró bê. Gõꞌdá drílâ ậdı̣̂ ãzâ ûsúzó kpá kísĩ njı̣̂ lôsĩ ꞌẽꞌẽ sĩ. Ậdı̣̂ gólâkâ ꞌdĩ drí lı̣̂pı̣̃zó âcálé kísĩ mûdrı̣́. 17 Gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâ ậdı̣̂ fẽzó drílâ kísĩ rı̣̃ rî drí kpá nĩzó lôsĩ ꞌẽlé ậdı̣̂ fẽlâ gólâ drí ꞌdĩ sĩ. Gõꞌdá drílâ ậdı̣̂ ãzâ ûsúzó kpá kísĩ rı̣̃ lôsĩ ꞌẽꞌẽ sĩ. Ậdı̣̂ gólâkâ drí lı̣̂pı̣̃zó âcálé kísĩ sû. 18 Gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâ ậdı̣̂ fẽzó drílâ kísĩ ãlô rî drí nĩzó ꞌbú ꞌdı̣̃lı̣́ ậdı̣̂ kúmú gólâkâ ꞌdĩ kâ lậpı̣́zó ꞌá lâ, tãlâ yí drí sũzó bê ậdı̣̂ ꞌdĩ rú kúmú drí.
19 “Gõꞌdá kậyı̣̂ dũû vósĩ, kúmú ꞌdĩ drí âcázó âgõlé yí drí ꞌbã ꞌá. Gólâ âgõ bê rî, gólâ drí rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî ậzı̣́zó yí ngálâ, tãlâ gólĩyî âꞌdâ ró lôsĩ gólĩyî drí ꞌẽlé ậdı̣̂ íyíkâ ꞌdĩ sĩ rî bê yí drí. 20 Gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâ ậdı̣̂ fẽzó drílâ kísĩ njı̣̂ rî drí ậdı̣̂ gólâ drí ûsúlı̣́ ndrĩ rî âtrõzó âjílí kúmú drí. Gõꞌdá drílâ ngãzó tã âtálé kĩ nĩ rî, ‘Ãmbá, ní ndrê drẽ, ậdı̣̂ ní drí fẽlé má drí kísĩ njı̣̂ sı̣́sı̣́ rî ĩꞌdî rĩꞌá nõ. Gõꞌdá má ûsû ậdı̣̂ ãzâ kpá kísĩ njı̣̂ ậdı̣̂ rî ꞌdĩ drı̣̃ı̣̂, ậdı̣̂ lâ ĩꞌdî rĩꞌá nõ!’
21 “Gõꞌdá kúmú drí rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ lûyı̣́zó kĩ nĩ rî, ‘Ní rĩꞌá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ámákâ tãndí ró má drí lı̣̃fı̣́ ꞌbãzó drı̣̃ lâ ꞌá rî ĩꞌdî. Tãlâ ní ndrê ậdı̣̂ fínyáwá má drí fẽlé ní drí rî vó lâ trá tãndí ró, má âꞌdô ánî ꞌbãꞌá ngá ámákâ ãmbá rî ꞌbá yî vó lâ ndrẽlé. Ní ânĩ, mã ꞌê ró ãyĩkõ ní bê.’
22 “Gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâ ậdı̣̂ fẽzó drí lâ kísĩ rı̣̃ rî drí kpá ậdı̣̂ gólâ drí ûsúlı̣́ rî âtrõzó âjílí kúmú drí. Gõꞌdá drílâ tã âtázó kĩ nĩ rî, ‘Ãmbá, ní ndrê drẽ, ậdı̣̂ ní drí fẽlé má drí kísĩ rı̣̃ rî rĩꞌá nõ. Má ûsû ậdı̣̂ ãzâ kpá kísĩ rı̣̃ ậdı̣̂ rî ꞌdĩ drı̣̃ı̣̂, ậdı̣̂ lâ ĩꞌdî rĩꞌá nõ!’
23 “Gõꞌdá kúmú drí kpá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá íyíkâ ꞌdĩ lûyı̣́zó kĩ nĩ rî, ‘Nî rĩꞌá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ámákâ tãndí ró má drí lı̣̃fı̣́ ꞌbãzó drı̣̃ lâ ꞌá rî ĩꞌdî. Tãlâ ní ndrê ậdı̣̂ fínyáwá má drí fẽlé ní drí rî vó lâ trá tãndí ró, má âꞌdô ánî ꞌbãꞌá ngá ámákâ ãmbá rî ꞌbá yî vó lâ ndrẽlé. Ní ânĩ, mã ꞌê ró ãyĩkõ ní bê.’
24 “Gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâ ậdı̣̂ fẽzó drílâ kísĩ ãlô rî drí ngãzó ậdı̣̂ fẽlé gólâ drí rî lôgõlé kúmú drí. Gõꞌdá drílâ tã ı̣̂sũ íyî nyãányâ kâ âtázó kúmú drí kĩ nĩ rî, ‘Ãmbá, má nı̣̃ trá kĩ nĩ rî, nî rĩꞌá sı̣́ lõmbâ ꞌbá ꞌî, tãlâ ậdı̣̂ ánî nyãányâ kâ rî ậpı̣̃lı̣́ lôsĩ rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá áníkâ rî ꞌbá yí kâ sĩ, gõꞌdá ní rî kpá ngá ĩyínyâ tíbê ánî nyãányâ drí ı̣̂ꞌdı̣́lı̣́ nĩ kôꞌdáwá rî ꞌbá yî êꞌbélé ánî nyãányâ drí. 25 Ĩtí rî, mâ rĩꞌá ũrı̣̃ ró ậdı̣̂ áníkâ ꞌdĩ îzãlé. Tã ꞌdî tãsĩ rî, ĩꞌdî má drí nĩzó ꞌbú ꞌdı̣̃lı̣́ ậdı̣̂ ꞌdĩ lậpı̣́zó ꞌá lâ. Ní ndrê, ậdı̣̂ rî ĩꞌdî rĩꞌá nõ.’
26 “Gõꞌdá kúmú drí tã-drı̣̃ lôgõzó rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ drí kĩ nĩ rî, ‘Nî rĩꞌá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá õnjí ꞌî, rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâ õvó ró rî ĩꞌdî. Mí nı̣̃ trá kĩ nĩ rî, má rî ậdı̣̂ ûsúlı̣́ rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ámákâ rî ꞌbá yî drı̣́gạ́ sĩ. Gõꞌdá má rî kpá ngá ĩyínyâ tíbê ámâ nyãányâ drí ı̣̂ꞌdı̣́lı̣́ nĩ kôꞌdáwá rî ꞌbá yî êꞌbélé má drí. 27 Ní lậpı̣̂ ậdı̣̂ ámákâ ãꞌdô tãsĩ yã? Tí âꞌdô âꞌdóꞌá tãndí ró ní drí ậdı̣̂ ꞌdĩ fẽzó õjílã ãzâ drí lôsĩ ꞌẽzó ĩꞌdî sĩ lâ, ãꞌdô ró bê gólâ drí ậdı̣̂ ãzâ ûsúzó fínyáwá gá drı̣̃ lâ ꞌá, tãlâ má õtírĩ âgõô rî, má ũûsû ró bê ậdı̣̂ rî ꞌdĩ cú drı̣̃ bê.’
28 “Nĩngá sĩ, kúmú drí tã ꞌbãzó rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá íyíkâ ãlô rî drí kĩ, ‘Ní trõ ậdı̣̂ ꞌdĩ vólé rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá õnjí ꞌdĩ drı̣́gạ́ sĩ, fẽlé rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâ ậdı̣̂ ûsú ꞌbá kísĩ mûdrı̣́ rî drí.’ 29 Gõꞌdá kúmú drí tã âtázó kĩ nĩ rî, ‘Õjílã gólâ âꞌdó ꞌbá ngá bê rî, áâꞌdô ꞌẽꞌá ngá fẽlé gólâ drí ãmbá lậvũlı̣́ gạ̃rạ̃ ngá gólâ drí ûsúlı̣́ rî drı̣̃ı̣̂ sĩ. Gõꞌdá õjílã gólâ âꞌdó ꞌbá ngá ãkó rî, gbõ lé ngá fínyáwá gólâ drí ûsúlı̣́ rî, áâꞌdô trõꞌá lâ vólé gólâ drı̣́gạ́ sĩ.’* 25.29 Úlı̣́ gólâ õjílã ngá bê ꞌdĩ, tã ífí lâ kĩ nĩ rî, ꞌdĩî õjílã gólâ lôsĩ ꞌẽ ꞌbá tãndí ró Ôvârí drí âꞌdô mbârâkã Ôvârí drí fẽlé gólâ drí rî vó ró rî ĩꞌdî. Gõꞌdá õjílã gólâ âꞌdó ꞌbá ngá ãkó rî, ꞌdĩî õjílã gólâ lôsĩ ꞌẽ ꞌbá kô tãndí ró Ôvârí drí mbârâkã Ôvârí drí fẽlé gólâ drí rî sĩ ĩꞌdî. 30 Gõꞌdá kúmú drí tã âtázó kĩ nĩ rî, ‘Rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâ lôsĩ ꞌẽ ꞌbá kô nõ, ótrõ gólâ vũlı̣́ ĩví ꞌálâ ı̣́nı̣́rı̣́kúwạ́ ꞌá, võ gólâ Ôvârí drí êdélé Sãtánã yî drí rî ꞌá, võ gólâ õjílã drí ꞌẽzó ãwó ngõlé sı̣́-gílí nyãnyã bê rî ꞌá.’ ”
Tã Yésũ drí ꞌẽzó tã-vó õjílã ndrĩ kâ kĩlí âꞌdô tã ꞌẽꞌẽ gólĩyíkâ
vó ró rî
31 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Yésũ drí tã âtázó âgõ-âgõ íyíkâ ãngó ꞌá nõngá tã-vó õjílã kâ kĩlí rî tãsĩ. Gólâ kĩ, “Kậyı̣̂ tíbê mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ rî drí ꞌẽzó âgõlé ãngó nõ ꞌá rî sĩ, má âꞌdô âgõꞌá mbârâkã ãkĩ bê, mãlãyíkã ámákâ rî ꞌbá yî âꞌdô ĩyî ꞌbãꞌá ndrĩ má bê. Má âꞌdô rĩꞌá kúmú ró kı̣́tı̣̃ ámákâ drı̣̃ı̣̂ drı̣́-ãcê bê tã-vó õjílã kâ kĩlí. 32 Gõꞌdá õjílã õrĩ ndrĩ kâ ãngó ꞌásĩ rî ꞌbá yî âꞌdô ĩyî rû êꞌbéꞌá ndrĩ má ândrá. Má âꞌdô gólĩyî lãfá cãꞌá rı̣̃, õzõ kạ́bı̣̃lı̣́kı̣̃ lãfá cãrẽ ı̣̃ndrı̣̂ rú sĩ rî kâtí. 33 Má âꞌdô õjílã tã mbı̣̂ ꞌbá rî ꞌbá yî ꞌbãꞌá ámâ drı̣́-ágó drı̣̃ lésĩ ró, gõꞌdá má âꞌdô õjílã tã õnjí ꞌbá ró rî ꞌbá yî ꞌbãꞌá ĩyíkâ ámâ drı̣́-lı̣̃jı̣́ lésĩ rî ꞌá.
34 “Gõꞌdá mâ gólâ rĩ ꞌbá kúmú ró rî âꞌdô tã âtáꞌá õjílã gólĩyî ámâ drı̣́-ágó drı̣̃ lésĩ rî ꞌbá yî drí kĩ nĩ rî, ‘Ãnî õjílã gólĩyî ámâ átá drí õrẽ fẽzó drílĩyî rî ĩꞌdî, nĩ ânĩ ngá tãndí gólĩyî Ôvârí drí êdélé ãnî õjílã íyíkâ ró rî ꞌbá yî drí îtõ võ ãngó nõ kâ sĩ rî trõlé ãnî drí drı̣́-ꞌâ ró. 35 Tãlâ má âꞌdô bê lõfó ró rî, nĩ âfẽ ngá nyãnyã trá má drí nyãlé. Gõꞌdá lı̣̃mvû lôvó ꞌê mâ bê rî, nĩ âfẽ lı̣̃mvû trá má drí mvũlı̣́. Gõꞌdá nĩ ndrê mâ bê õjílã lídí ró rî, nĩ lậgû mâ trá ãnî drí ꞌbã ꞌá ũmú ró. 36 Gõꞌdá nĩ ndrê mâ bê ítá ĩzã bê rî, nĩ âfẽ ítá trá má drí sõlé. Gõꞌdá má âꞌdô bê ngá lãzé ró rî, nĩ ndrê ámâ vó trá tãndí ró. Gõꞌdá óꞌbã mâ bê gạ̃nı̣́mạ̃ ꞌá rî, nĩ ânĩ trá ámâ lômílí.’
37 “Gõꞌdá õjílã tã mbı̣̂ ꞌbá âꞌdô ĩyî tã-drı̣̃ lôgõꞌá má drí kĩ nĩ rî, ‘Kúmú, mã ndrê nî lõfó ró ãmâ drí ngá nyãnyã fẽzó ní drí nyãlé rî ángô tú yã? Mã ndrê nî lı̣̃mvû lôvó bê ãmâ drí lı̣̃mvû fẽzó ní drí mvũlı̣́ rî ángô tú yã? 38 Mã ndrê nî õjílã lídí ró ãmâ drí ánî lậgúzó ãmâ drí ꞌbã ꞌá ũmú ró rî ángô tú yã? Gõꞌdá mã ndrê nî ítá ĩzã bê ãmâ drí ítá fẽzó ní drí sõlé rî ángô tú yã? 39 Gõꞌdá mã ndrê nî ngá lãzé ró ngãtá gạ̃nı̣́mạ̃ ꞌá ãmâ drí nĩzó ánî ndrẽlé rî ángô tú yã?’ 40 Gõꞌdá mâ kúmú ró rî âꞌdô tã-drı̣̃ lôgõꞌá drílĩyî kĩ nĩ rî, ‘Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, õzõ nĩ õpâ õjílã ámákâ ãlô rî trá rî, gbõ lé óõndrê õjílã rî ꞌdĩ ngá tãkó ró rî, nĩ pâ ꞌdĩ kpá mâ ĩꞌdî.’
41 “Gõꞌdá má âꞌdô rû jãꞌá tã âtálé õjílã gólĩyî ámâ drı̣́-lı̣̃jı̣́ drı̣̃ lésĩ rî ꞌbá yî drí kĩ nĩ rî, ‘Ãnî gólĩyî Ôvârí drí trĩlí nõ ꞌbá yî, nĩ nĩ vólé má lạ̃gạ́tı̣́ sĩ, nĩꞌá lạ̃sı̣́ gólâ rĩ ꞌbá vẽlé ạ̃dũkũ ãkó tíbê Ôvârí drí êdélé Sãtánã yî drí mãlãyíkã gólâkâ rî ꞌbá yí bê rî ꞌálâ. 42 Tãlâ nĩ ndrê mâ bê lõfó ró rî, nĩ âfẽé ngá nyãnyã kô má drí nyãlé, gõꞌdá nĩ ndrê mâ bê lı̣̃mvû lôvó bê rî, nĩ âfẽé lı̣̃mvû kô má drí mvũlı̣́. 43 Gõꞌdá nĩ ndrê mâ bê õjílã lídí ró rî, nĩ lậgú mâ kô ãnî drí ꞌbã ꞌá. Gõꞌdá nĩ ndrê mâ bê ítá ĩzã bê rî, nĩ âfẽé ítá kô má drí sõlé. Gõꞌdá má âꞌdô bê ngá lãzé ró rî, nĩ ndré ámâ vó kô. Gõꞌdá óꞌbã mâ bê gạ̃nı̣́mạ̃ ꞌá rî, nĩ ânĩí kô ámâ ndrẽlé.’
44 “Gõꞌdá õjílã rî ꞌdĩ ꞌbá yî âꞌdô ĩyî tã-drı̣̃ lôgõꞌá kĩ nĩ rî, ‘Kúmú, mã ndrê nî lõfó ró rî ángô tú yã, ngãtá lı̣̃mvû lôvó bê rî ángô tú yã, ngãtá õjílã lídí ró rî ángô tú yã, ngãtá ítá ĩzã bê rî ángô tú yã, ngãtá ngá lãzé ró rî ángô tú yã, ngãtá gạ̃nı̣́mạ̃ ꞌá rî ángô tú ãmâ drí ánî pãzó kô rî yã?’ 45 Gõꞌdá má âꞌdô tã-drı̣̃ lôgõꞌá drílĩyî kĩ, ‘Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, õzõ nĩ õgâ vólé trá dó õjílã ámákâ ãlô rî pãlé rî, gbõ lé óõndrê õjílã rî ꞌdĩ ngá tãkó ró rî, nĩ gâ vólé ꞌdĩ kpá trá dó ãmâ pãlé.’ 46 Gõꞌdá Ôvârí âꞌdô õjílã õnjí ꞌdĩ ꞌbá yî jõꞌá võ gólâ lâŋõ ạ̃dũkũ ãkó rî kâ rî ꞌá. Gõꞌdá tã mbı̣̂ ꞌbá âꞌdô ĩyî nĩꞌá cé nĩ rĩlí Ôvârí bê zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó.”
*25:29 25.29 Úlı̣́ gólâ õjílã ngá bê ꞌdĩ, tã ífí lâ kĩ nĩ rî, ꞌdĩî õjílã gólâ lôsĩ ꞌẽ ꞌbá tãndí ró Ôvârí drí âꞌdô mbârâkã Ôvârí drí fẽlé gólâ drí rî vó ró rî ĩꞌdî. Gõꞌdá õjílã gólâ âꞌdó ꞌbá ngá ãkó rî, ꞌdĩî õjílã gólâ lôsĩ ꞌẽ ꞌbá kô tãndí ró Ôvârí drí mbârâkã Ôvârí drí fẽlé gólâ drí rî sĩ ĩꞌdî.