1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. 2 Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne, 3 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce. 4 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah. 5 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé. 6 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah. 7 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých. 8 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje, 9 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah. 10 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje. 11 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati. 12 Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne. 13 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných. 14 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.