Mulán buk ái Paulo a le on uri narsán ái
TIMOTEO
Worwor táil
Ái Timoteo kesi kaukak tili malar á Listara i balis á Galatiá. A bana Paulo i pákánbung ái Paulo a hut i kán malar mák arbin iatung i kán áruán láklák (Apo 16:1). Má namur ái Paulo a long pas Timoteo suri diara saliu mai him án arbin mai lain arbin (Apo 16:1-8, 17:14-16, 18:5, 19:22, 20:1-5). Má namur ái Timoteo a hut ngoro kesi tátáil án lotu i malar á Epeso, pasi ák le i buk minái ái Paulo ur singin suri arakrakai on mai kán him án tám ololoh i lotu. Ái Paulo a akeng i Timoteo suri tan angagur án tám aratintin (1Ti 1:3-7, 4:1-5, 6:3-5, 6:20-21). A atintin Timoteo mul suri ngádáh na ololoh i bos tám ruruna ngoi, má suri bos matngan tatalen ngádáh da mur on (2:1-15, 5:1-16, 6:6-10, 6:17-19). Má a para talsai mul suri tatalen káián tátáil má tám artangan uri lotu (3:1-13, 5:17-25). Ái Paulo a lala ararágát i Timoteo suri na tur dik mai kán him án tám ololoh (1:18, 4:6, 4:11-16, 6:11-14). Buk minái a kis á tara lalain aratintin on suri tangan git onin suri tatalen káián bos tám ruruna má kándi bos tátáil mul.
1
Á iau Paulo iau apostolo káián ái Iesu Karisito. Diar dos pala iau suri him ngorer ái Káláu kángit Tám Araliu mái Iesu Karisito koner a tumran i kángit ngangai on. Apo 16:1-3; Tit 1:4Uri narsam Timoteo, iáu ngoro natung muswan apong, kápkabin iau keksa pas iáu uri ruruna erei ukte kipi. Iau sung Káláu Kák git mái Iesu Karisito kángit Konom suri diara tari kándiar artangan má kándiar bál matau má armámna mul uri narsam.
Una akeng i tan angagur án tám aratintin
Tungu i bung iakte han alar iáu má ur Makedoniá, iau ngángsa iáu ngo una monmon sár á Epeso. Má inái iau bali parai singim ngo una monmon sang. Te kálámul iatung di atintini matananu mai angagur án aratintin. Ngorer una tur kalar di suri dák arsok má tili matngan aratintin er, 1Ti 4:7; Tit 1:14má koion da omlawai kándi pákánbung mai pukpuksa tora uri rang kámpup di til hirá. Ngo di aratintin mai matngan ngorer, tan kálámul kándi tu arpua arliu i di sár suri, má kápte di kákir suri mánán i támin aratintin si Káláu. Má támin aratintin erei a ngoromin: ngo ái Káláu na saras pas di sang ngo da ruruna i Iesu Karisito sár. Má kak riri sur iáu ngo una tur kári á angagur án aratintin er pasi náng kis i armámna i katbán tan tám ruruna. Matngan armámna erei na but pas tili kándi nemnem suri longoi tatalen a nokwan, má tili kándi mánán suri mák ilmi sál a nokwan alari sál a sápkin, má tili kándi ruruna i aratintin muswan mai kunlán bál di. Má te kálámul dikte tapriu alari aratintin erei, a támin ngo dikte patap i tan worwor bia ngorer. Ái rung erei di nem suri da tám aratintin uri nagogon si Moses. Di lu mangan mai aratintin erei, mái sár di ngul suri sálán nagogon di aratintin mai.
Rom 7:12, 16Ái Káláu ákte tari nagogon si Moses mák oboi kán talar ngo na ngoi. Ngo git atintini matananu mai ngorer i nemnem si Káláu ákte para páksi, ki a kuluk. Má git mánán mul ngo nagogon a tari ái Káláu kápte uri anokwai tan tám nokwan, kápte sang. Mái sár uri anokwai rung káp kándi te bunbun suri lákái nagogon mái rung di lu tánlak má boh káptábun á lotu, má suri anokwai boh tám sápkin, má suri anokwai rung di hol sirereh i Káláu má káp kándi te rumrum uri narsán. Má ngorer suri rung di up bingi rang mám di má rang kák di má tan lite kálámul mul. 10 Nagogon a hut sang sur rung iatung di ararit siari, mái rung erei di lu hom sáksák ngorer i káláu mai káláu má wák mai wák, má tan kálámul ái rung di siksikip kálámul suri sirai. Má a sosih mul suri boh tám angagur mái rung di atatir bia uri kálámul i mátán táil i nagogon. Á di ái rung erei a lu kaut pas di á nagogon, má ngorer mul ái rung di longoi tan lite tatalen a arsagil alari aratintin muswan. 11 Má lengwen aratintin erei a artálár mai lain arbin ái Káláu Sorsorliu ákte tari uri limang. Ái Káláu ái ái koner git lu para agasi, má ái a tari lain arbin uri limang suri ina kebeptai má arbin talas mai.
Ái Konom a inngasi kán armámna ur si Paulo
12  Apo 9:15; 1Ko 15:9-10; Gal 1:15-16Iau ot kuluk uri narsán ái Iesu Karisito kángit Konom ngo a hol pas iau ngo ina muswan mai him, ngorer ákte tari singing á talar suri ámrai lain arbin. Má ái ái koner mul ákte arakrakai i iau suri longoi kán him. 13  Apo 8:3, 9:1-5A longoi a kuluk mam iau ngorer, káksiai ngo tungu iau tám rongrongas kalar má iak ot bilingna Iesu Karisito má iak abilbilingnai boh tám ruruna. Kángit Konom a inngasi kán armámna ur main singing kápkabin kápte besang iau ruruna on, má iak longoi tan táit er mai ngul. 14 Ái Konom Iesu Karisito a urai kán artangan ur singing máng káng leu i iau, pasi ák tangan iau má iak ruruna on má ák tikbut mul i kak armámna suri mámnai matananu.
15  Luk 19:10Má worwor minái a támin muswan má gita ruruna on sang: ái Iesu Karisito a sosih ur main i naul bim suri sáras pasi tan tám sápkin. Má iau á kes tili di á tan tám sápkin iau sák taladeng, 16 mái sár ái Káláu ák inngasi kán armámna singing. Kak sápkin tatalen a sorliwi sápkin káián matananu no, ái sár ái Karisito kápate ekesi wás pala iau, kápte. A kis pau mona iau sár. Ák longoi ngorer suri matananu da longrai táit a longoi mam iau, má dák ruruna i Karisito má dák atur páptai liu muswan er a kis áklis. 17 Gita párpárnga uri narsán kabisit kán kiskis kápte na ting, má ái káp a tini mat, má kápte kes a artálár ngo na mákái. Ái masik sár á Káláu muswan. Gita árngai ngisán má parpara agas uri narsán ekes pala. Támin.
Worwor taru erei una top on ngoro kam papam
18 Má Timoteo, natung muswan, kak tan arabitbit minái uri narsam a artálár sár mai worwor taru tungu di para páksi uri iáu. Worwor taru erei una top on ngoro kam papam suri unák arlalak mai bos angagur án tám aratintin iatung. 19 Una ruruna áklis i Karisito, má una mur i boh tatalen er ukte talas on ngo a nokwan. Te kálámul dikte tari bah di uri ruruna má lain tatalen erei, ngorer kándi ruruna a sák ngoro takup a pos sara iamuda i lulawar i tilik bát. 20  1Ko 5:5; 2Ti 4:14-15Má aru tili di ái Imanaus mái Aleksada. Iakte tar diar uri limán ái Satan suri nák apingping i diar be, má ngorer diarák arsok tili aratintin er a arsagil alari aratintin muswan si Káláu.

1:2: Apo 16:1-3; Tit 1:4

1:4: 1Ti 4:7; Tit 1:14

1:8: Rom 7:12, 16

1:12: Apo 9:15; 1Ko 15:9-10; Gal 1:15-16

1:13: Apo 8:3, 9:1-5

1:15: Luk 19:10

1:20: 1Ko 5:5; 2Ti 4:14-15