1 Lomo iꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma sɨmɨ éyị́ ga bɨ ndịsị méngị yée ní mbá. Zɨ́a ꞌdúꞌduné do sogo káṇgá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi zɨ́a nda ídíne ngokoné kɨ́ngaya. 2 Kadra kị́éꞌdo zɨ́a ndólo manda ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e, zɨ́a úku ledre zɨ́ manda née kɨ́dí, “Máíli zɨ́yị lólóꞌbụ́ zɨ́ma 3 kɨ́ ịrị Ngére Lomo bɨ otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá ní kɨ́dí, útúásá lúrú kára zɨ́ wotị́ma Isáka gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána ga bɨ mááyí dongaráye ona ba wá. 4 Máíli zɨ́yị ndéréyị sɨmɨ káṇgá amá zɨ́yị ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma Isáka gɨ dongará ꞌyị amá e.”

5 Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née ndúꞌyú Abarayáma kɨ́dí, “Sara togụ́ mándéré zɨ́ma ófụ́ kára go zɨ́ Isáka ili ené zɨ́ze ógụzé kéne sɨmɨ káṇgá ba yáa wá ní? Máídí ógụ ꞌdíꞌbi Isáka ndáꞌba kɨ́e sɨmɨ káṇgá esé íri?”

6 Zɨ́ Abarayáma úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née kɨ́dí, “Ídí ówo a bɨlámáne kɨ́dí ndaá mɨútúásáne zɨ́yị ꞌdíꞌbilúgu wotị́ma íri wá. 7 Ngére Lomo bɨ komo ere, kóo ꞌdiꞌbiogụ máa gɨ ꞌbe ꞌbɨ babá gɨ dongará sụmụmá e gɨ sɨmɨ káṇgá ezé ona ní, mocụ́ kóo ledre go zɨ́ma kɨ́dí, ‘Mááyí íꞌbí káṇgá ba zɨ́ bulúnduyị́ e ní,’ nɨ kásaógụ maláyika ené zɨ́yị ꞌdáꞌdá íri gɨ ro zɨ́yị ófụ́ kára gɨrí ógụ kɨ́e zɨ́ wotị́ma. 8 Togụ́ kára maꞌdáa ili ené zɨ́se ógụsé kéne wá ne, ledre eyị́ ndaá. Tɨ́ lá ndaá mɨútúásáne zɨ́yị ꞌdíꞌbilúgu wotị́ma íri wá.” 9 Née ní zɨ́ ꞌyị moko née lólóbụ́ zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené Abarayáma kɨ́dí née nɨ méngị ledre bɨ Abarayáma uku zɨ́ne née tɨ́ kenée.

10 Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née ꞌdíꞌbi gémele e ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ené sokó, zɨ́a ꞌdíꞌbi ngíti géyị bɨlámá éyị́ ga bɨ kɨ́ tosoyé ní gɨ zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené. Zɨ́a ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ Mesopatómiya ní, do ókpóne sɨmɨ Aráma Naráyima* 24:10 Aráma Naráyima: Aráma Naráyima nɨ kóo gara sɨmɨ káṇgá bɨ Mesopatómiya ní. gara bɨ Nówara ndịsị sɨmɨ a ní. 11 Sɨmɨ bɨ nderéogụ íri ní, zɨ́a óto gémele e ꞌdówụ́royé cígí ngíti ꞌdawú ꞌdáꞌdá olụ́nɨ́ aka sɨmɨ gara wá. Née kóo go kɨ́ kadra tagá sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kará e ndịsịnɨ́ íngi iní sɨmɨ a ní.

12 Née ní zɨ́a íni ini kɨ́dí, “Ngére Lomo, áyí Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá ndịsị óto úndruyị́ ní. Máṇgúṇgú romá zɨ́yị sɨmɨ sị́lị́ bɨ karaba ba ídí íꞌbí éyị́ bɨ málólóbụ́ gɨ roa zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ní zɨ́ma gɨ ro zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi. 13 Mááyí go bɨ mɨtóromá do ꞌdawú ba, tụ́ꞌdụ́ nyị́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara ba nɨyí ógụ cakaba íngi iní. 14 Ídí óto owụ́kára bɨ mááyí uku ledre zɨ́a máyá, ‘Oto aka ndoko iní eyị́ bi zɨ́yị íꞌbí iní zɨ́ma éwé a,’ zɨ́a ídíne ne wo bɨ nɨ úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Éwé iní mu mááyí kpá íꞌbí a zɨ́ gémele eyị́ e éwé a,’ zɨ́a kpá ídíne ne wo bɨ gélé wo go zɨ́ ꞌyị kasa eyị́ Isáka ní. Gɨ sɨmɨ ledre née ní mááyí ówo a kɨ́dí mɨyéme ledre bɨ yéme wo zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ní née goó wo.”

15 ꞌDáꞌdá zɨ́a kɨ́ íni ónzó ini zɨ́ Lomo, zɨ́ Rebéka nyị́ Bétụwele bɨ nɨ nyị́ Mílika meꞌbe Nówara lúndu Abarayáma ní ógụné kɨ́ ndoko iní doné. 16 Nɨ aka lá owụ́kára tara mbotụ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya owo aka ledre ꞌbɨ yaꞌdá e wá. Zɨ́a ógụné geré ndụ́ṛụ́ꞌbụ́ne sɨmɨ ꞌdawú, íngiꞌdúcu ndoko iní ené do ólụ́ógụné.

17 Geré zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma née ngásáꞌdécị doa do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máṇgúṇgú romá zɨ́yị, íꞌbí aka iní zɨ́ma éwé a gɨ sɨmɨ ndoko iní eyị́ née.”

18 Zɨ́ Rebéka ndálané kɨ́ ndoko iní née zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éwé iní mu.” Zɨ́a íꞌbí iní zɨ́a éwé a.

19 Gɨ do kacɨ́ bɨ ewé asá iní go ní, zɨ́ Rebéka úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí kpá íꞌbí iní zɨ́ gémele eyị́ e éwé e gị togụ́ ewé asánɨ́ go ní.” 20 Geré ꞌdiya zɨ́a léfe iní bɨ sɨmɨ ndoko iní ené ní sɨmɨ éyị́ bɨ bangá e ndịsịnɨ́ éwé iní gɨ sɨmɨ a ní zɨ́ gémele ga gére née, do ngásálúgu roné íngi yata iní léfe a zɨ́ye éwé a, do éwé ásá a. 21 ꞌYị ꞌbɨ moko née nɨ mɨtóroné kenée ndị́sị lúrú wo ịtị mbá wá, ili tɨ́ lá ówo a togụ́ Ngére Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́ne sɨmɨ mɨógụné ba yá.

22 Sɨmɨ bɨ gémele ga gére ewé asánɨ́ iní go ní, zɨ́ oꞌdo née ꞌdíꞌbiógụ amafí bɨ gɨ sɨmɨ dábu ní ésị a ro somo Rebéka. Zɨ́a kpá ꞌdíꞌbiógụ mɨmbitá e gbre gɨ sɨmɨ dábu ésị ro sị́lị́a. 23 Zɨ́a ị́nyịné ndúꞌyú Rebéka kɨ́dí, “Áyí nyị́ ambi? Bɨ née ní bi ꞌdúꞌdu nɨ laká bo ꞌbe ꞌbụyị́ íri gɨ ro zɨ́ze ndéré ꞌdúꞌduzé sɨmɨ a?”

24 Zɨ́ Rebéka úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí nyị́ Bétụwele wotị́ Mílika bɨ ndiki wo zɨ́ Nówara ní.” 25 Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, “Bi ꞌdúꞌdu kɨ́ éyị́ mɨánu ꞌbɨ bangá e nɨ bo zɨ́ze mongụ́ne. ꞌDị́cị́ nɨ kpá bo gɨ ro zɨ́se ꞌdúꞌdusé sɨmɨ a.”

26 Née ní zɨ́ oꞌdo née ótụ́ doné bi óto úndru Ngére Lomo, 27 zɨ́a úku ledre kɨ́dí “Mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ndịsị óto úndrua ní, bɨ otoomo mɨyéme ledre bɨ kóo yeme zɨ́a ní wá ní. Gɨ romá, Ngére Lomo saká máa goó zɨ́ma ndéréógụmá gị ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị amá ní.”

28 Gɨ ore, zɨ́ Rebéka ngásálúgu roné ꞌbe lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé íri ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ mbágáne ní. 29 Zɨ́ Labána lúndu Rebéka ị́nyịné ngásáne zɨ́ oꞌdo née do ꞌdawú íri. 30 Sɨmɨ bɨ lurúndiki amafí ro somo Rebéka kɨ́ mɨmbitá sị́lị́a, nda kɨ́ ledre bɨ uwú wo bɨ ndịsị lịkpị́ a bɨ oꞌdo née uku zɨ́a ní, zɨ́a geré ndéréne ógụndíki oꞌdo née kɨ́ tóro cígí gémele ené e do ꞌdawú íri. 31 Zɨ́ Labána úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ógụ mu zɨ́ze ndéréze kéyị ꞌbe. Áyí ꞌyị bɨ Lomo iꞌbí úndru go zɨ́a ní. Ndị́sị tóro do mɨsiꞌdi ona gɨ ro ꞌdi? Máyéme ómo bi goó gɨ royị́ nzíyiné kpá kɨ́ bi gɨ ro gémele eyị́ e.”

32 Née ní zɨ́ oꞌdo née ndéréye kɨ́ Labána ꞌbe, do líkpíóyó éyị́ e gɨ do gémele e. Do íꞌbí éyị́ mɨánu kɨ́ bi ꞌdúꞌdu ꞌbɨ bangá e zɨ́ gémele ga gére née kɨ́ iní zɨ́ oꞌdo née zɨ́ye lúgu sịndị́ye kɨ́e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kéye ní. 33 Do íꞌbíógụ éyị́ mɨánu zɨ́ye, tɨ́ lá zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Máútúásá aka ánu éyị́ wá, ꞌbúó togụ́ ledre bɨ máógụ kɨ́e ba máúku go zɨ́se.”

Labána ya zɨ́a ní, “Úku ledre bɨ ógụ kɨ́e ní mu zɨ́ze.”

34 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mááyí ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma. 35 Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma kɨ́ngaya zɨ́a ídíne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne. Iꞌbí kábịṛị́kị e, ína e, ị́tị́ e, mɨṛíṛiṛí késị́ e kɨ́ dábu e, kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko e kará e kɨ́ yaꞌdá e nda kpá kɨ́ gémele e kɨ́ dongí e. 36 Sára meꞌbe mongụ́ ꞌyị amá ndiki owụ́ zɨ́a owụ́oꞌdo do ngokoné, bɨ ba ní mongụ́ ꞌyị amá iꞌbí éyị́ sị́lị́ne go mbá zɨ́ owụ́ máa née. 37 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá óto máa lólóbụ́ zɨ́ne do úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ndá ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e bɨ mááyí sɨmɨ káṇgá eyé ona ꞌyị lóṇgó ba wá, 38 ídí ndéré ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma gɨ dongará sụmụ babá e gɨ tara mbotụ ezé.’

39 “Née ní zɨ́ma ndúꞌyú mongụ́ ꞌyị amá máyá, ‘Togụ́ bɨ kára máa née ili ené útú do kacɨ́ma wá ní?’

40 “Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ngére Lomo bɨ mándị́sị óto úndrua kacɨ́ kadra mbá ní, nɨ kása maláyika ené zɨ́yị ꞌdáꞌdá zɨ́a yémeómo ledre zɨ́yị, zɨ́yị ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma gɨ dongará sụmụ babá e gɨ tara mbotụ ezé.’ 41 Togụ́ ndéréógụ goó dongará sụmụmá e, asinɨ́ yị́ eyé ye kɨ́ ótoómo sị́lị́ye gɨ ro kára maꞌdáa kɨ́dí ndaá útú do kacɨ́yị wá yá, née ndaá ledre eyị́ wá.”

42 “Sɨmɨ bɨ gáa máógụ do ꞌdawú ꞌdáa ní, zɨ́ma gáa íni ini máyá, ‘Ngére Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ndịsị óto úndruyị́ ní, máṇgúṇgú romá zɨ́yị ledre bɨ máógụ gɨ roa ba ídí óto a zɨ́a ídíne bɨlámáne. 43 Mááyí go bɨ mɨtóromá do ꞌdawú ba, sɨmɨ bɨ nyị́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara ba nɨyí ógụ íngi iní, wo bɨ máúku ledre go zɨ́a máyá, “Máṇgúṇgú romá zɨ́yị íꞌbí aka iní zɨ́ma gɨ sɨmɨ ndoko iní eyị́ ní.” 44 Togụ́ uku ledre go zɨ́ma kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éwé iní mu, mááyí kpá íꞌbí a zɨ́ gémele eyị́ e éwé a yá,” idí ídíne owụ́kára máa wo bɨ gélé wo go káa do kára zɨ́ wotị́ mongụ́ ꞌyị amá ní.’

45 “Máíniónzó aka ini ba gɨ do mɨmbéꞌdemá kpá wá, ve, zɨ́ Rebéka ógụné kɨ́ ndoko iní doné. Zɨ́a ndụ́ṛụ́ꞌbụ́ne do ꞌdawú íri íngi iní. Zɨ́ma úku ledre zɨ́a máyá, ‘Íꞌbí aka iní zɨ́ma éwé a.’

46 “Zɨ́a ndálané kɨ́ ndoko iní née zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, éwé iní mu, mááyí kpá íꞌbí a zɨ́ gémele eyị́ e éwé a.’ Née ní zɨ́ma éwé iní zɨ́a kpá íꞌbí a zɨ́ gémele amá e.

47 “Zɨ́ma ndúꞌyú wo kɨ́dí, ‘Áyí nyị́ ambi?’

“Zɨ́a úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Mááyí nyị́ Bétụwele wotị́ Mílika bɨ ndiki wo zɨ́ Nówara ní.’

“Née ní zɨ́ma ésị amafí ro somoa kɨ́ mɨmbitá sị́lị́a. 48 Zɨ́ma ótụ́ domá bi óto úndru Ngére Lomo máyá, mámbófo yị́ị go Ngére Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá ndịsị óto úndrua ní, sáká máa go zɨ́ma ógụmá ndíki owụ́kára gɨ tara mbotụ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị amá káa do kára zɨ́ wotị́a. 49 Bɨ ba ní máíli go ówo a gɨ zɨ́se togụ́ ásé ṇgúṇgu a zɨ́se méngị bɨlámá ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá yá, togụ́ útúásásé wá, ídísé úku a zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ówo éyị́ bɨ mááyí méngị a ní.”

50 Zɨ́ Labána e kɨ́ ꞌbụné Bétụwele úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨ née yị́ ené go mɨyéme ledre ꞌbɨ Ngére Lomo ní, ledre ndaá tarazé úku a kacɨ́ a zɨ́yị wá. 51 Rebéka nɨ go née ꞌdíꞌbi wo mu, zɨ́se ndérése kéne zɨ́ wotị́ mongụ́ ꞌyị eyị́ káa do kára káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo uku ní.”

52 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko née uwú ledre bɨ ukunɨ́ kenée ní, zɨ́a ótụ́ doné bi óto úndru Ngére Lomo. 53 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ ꞌyị moko née ꞌdíꞌbiógụ mɨṛíṛiṛí késị́ kɨ́ dábu nda kɨ́ bongó e íꞌbí yée zɨ́ Rebéka. Zɨ́a kpá íꞌbí ngíti géyị éyị́ ga bɨ ugúnɨ́ yée kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní zɨ́ lúndua kɨ́ mbágáa. 54 Nda née ní, zɨ́ ꞌyị moko née kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kéye ní ánu éyị́ do éwé éyị́, zɨ́ye ꞌdúꞌduyé ore bi ndre.

Nda go kɨ́ phịyị́, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Másómụ́ utúasá go gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbamá kɨ́ sanda zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá.”

55 Zɨ́ Labána e kɨ́ mbágáne úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ótoómosé aka Rebéka maꞌdáa zɨ́ze ona kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre togụ́ mbú sị́lị́ sokó, nɨ nda fú ógụ ndéré.”

56 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé lolụ ụ́cụómo máa wá, káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo yemeonzó ledre amá go ní. Nɨ mɨútúásáne zɨ́se íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ma ndáꞌbamá zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá.”

57 Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ili go zɨ́ze ndóloógụ Rebéka maꞌdáa zɨ́ze úwú ledre bɨ gɨ tara ní.” 58 Zɨ́ye ndóloógụ wo ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Bɨ née ní ní ásé go ógụ ndéré kɨ́ oꞌdo ba yá?”

Rebéka ya zɨ́ye ní, “Ɨɨ, azé ndéré ndro kéne.”

59 Née ní zɨ́ye íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ Rebéka e kɨ́ kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ené ní, nda kɨ́ ꞌyị moko ꞌbɨ Abarayáma née kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kéye ní. 60 Zɨ́ye údru súrú do mɨmbéꞌde Rebéka do úku ledre kɨ́dí,

61 Née ní zɨ́ Rebéka e kɨ́ kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ené ní yéme royé zɨ́ye ékị́ ndị́sịyé do gémele e zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma née ꞌdíꞌbi yée, yóó zɨ́ye ndéréye.

62 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Isáka ndaꞌbaogụ nda gɨ sɨmɨ Béralayiróyi bɨ ini ledre gɨ sɨmɨ a yaá ꞌdawú ꞌbɨ Lomo bɨ lurú máa ní go. Oto nda ꞌbe go sɨmɨ Negébe. 63 Kadra kị́éꞌdo kɨ́ tagá, zɨ́ Isáka ólụ́ógụné ndéré kɨ́ gámá ꞌdózo komo sịndị́ne kɨ́ sómụ́ ngíti géyị ledre ené e, nɨ lúrú bi káa ní, gémele e nɨyí go ógụ. 64 Zɨ́ Rebéka sị́kpị doné zɨ́a lúrúndíki Isáka. Zɨ́a ndítíógụné bi gɨ do gémele ené. 65 Zɨ́a ndúꞌyú ꞌyị moko ꞌbɨ Abarayáma née kɨ́dí, “Ambí ndịsị ógụ ꞌdị́yị roné gɨrí mɨꞌdí zɨ́ze yáa née ne?”

Zɨ́ ꞌyị moko ꞌbɨ Abarayáma née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née Isáka, wotị́ mongụ́ ꞌyị amá.” Geré zɨ́ Rebéka lóꞌbụꞌdụ́tụ komoné kɨ́ mbílí bongó.

66 Zɨ́ ꞌyị moko née lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé íri ní mbá zɨ́ Isáka.

67 Née ní zɨ́ Isáka ꞌdíꞌbi ésị Rebéka sɨmɨ kụ́tụ́ bɨ kóo mbágáa Sára ndịsị ndị́sị sɨmɨ a ní, zɨ́a ídíne go kára zɨ́a. Isáka oto kóo ꞌbúa go kɨ́ngaya. Mɨógụ a zɨ́ Isáka ꞌbe, oto kóo Isáka go zɨ́a sómụ́lị́gị ledre umbu mbágáne.