1 Nĩngá sĩ, Yésũ drí kpá úlı̣́ âtázó gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Tã ꞌdî õjâ ãnî drı̣̃ sĩ kô. Õjílã ũrûkậ ꞌbá yî nõngá âꞌdô ꞌbãꞌá ĩyî drẽ zãâ lédrẽ-lédrẽ ró, Ôvârí õtírĩ mbârâkã ạ́ngı̣́ íyíkâ rî âꞌdá ãngó nõ ꞌá rî.”

2 Kậyı̣̂ njı̣̂-kázíyá vósĩ, Yésũ yî drí ngãzó nĩlí. ꞌDĩî gólĩyî Pétẽrõ, Yãkóbã gõꞌdá Yõwánĩ yí bê. Yésũ drí gólĩyî drı̣̃zó nĩzó únı̣́ ãzâ drı̣̃ ꞌálâ ngĩî õjílã ũrûkậ ꞌbá yî ꞌásĩ. Gõꞌdá únı̣́ ꞌdĩ drı̣̃ ꞌá tólâ rî, Yésũ rî lârâkô drí rû ôjázó Pétẽrõ yî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá Yãkóbã gõꞌdá Yõwánĩ yí bê. 3 Ítá Yésũ kâ drí ngãzó lậgúlı̣́ kạ̃ꞌdậ-kạ̃ꞌdậ, gõꞌdá drílâ rû jãzó mvẽêmvê ró kpírí-kpírí gạ̃rạ̃ ítá gólâ õjílã drí îcálé jĩlâ ãngó ꞌá nõngá rî drı̣̃ı̣̂ sĩ. 4 Nĩngá sĩ, Ẽlíyã yî Músạ̃ bê drí âfõzó lãjóꞌbá nâ ꞌdĩ ꞌbá yî ândrá, rĩꞌá ĩyî úlı̣́ âtáꞌá Yésũ yí bê. 5 Gõꞌdá Pétẽrõ ndrê gólĩyî bê rî, drílâ ngãzó tã âtálé Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Kúmú rĩꞌá tã tãndí ꞌî ãmâ drí âꞌdózó ãní bê nõngá. Ĩtí rî, mã âꞌdô gũgũ gãꞌá nâ. ꞌDĩî ãlô ní drí, ãzâ Músạ̃ drí gõꞌdá kpá ãlô Ẽlíyã drí.” 6 Pétẽrõ âtâ úlı̣́ ꞌdĩ tã ı̣̂sũ ãkó, tãlâ gólâ nı̣̃ı̣́ tã yí drí ꞌẽꞌá âtálâ rî kô. Gólâ gõꞌdá lãjóꞌbá ãzâ rı̣̃ rî ꞌbá yí bê trá ũrı̣̃ ró rõô.

7 Nĩngá sĩ, mbãrãsãsã drí ậsı̣́zó ûrú lésĩ gólĩyî lîmólé ndrĩ. Gõꞌdá lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí úlı̣́ ârízó mbãrãsãsã ꞌásĩ kĩ nĩ rî, “Nõô ámâ mvá nyãányâ má drí lôvó lâ ꞌbãlé rî ĩꞌdî, ꞌdõvó nĩ rî úlı̣́ gólâkâ ârílí.”

8 Nĩngá sĩ, mbãrãsãsã wálé bê rî, lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí ngãzó ꞌwãâ võ ndrẽlé dîrî gbãâ. Drílĩyî cé Yésũ rî ndrẽzó ĩꞌdî ĩyí bê, gõꞌdá Músạ̃ yî Ẽlíyã bê trá yûꞌdạ́wạ́.

9 Vó lâ ꞌásĩ, gólĩyî õtírĩ rĩî ârílí únı̣́ drı̣̃ lésĩ Yésũ yí bê rî, Yésũ drí ngãzó tã âtálé gólĩyî drí, tãlâ gólĩyî õzó tã gólĩyî drí ndrẽlé trá ꞌdĩ pẽê õjílã ãzãkã ãlôlâ drí. Gólĩyî õꞌbã tã ꞌdî tãkõ ĩyî ꞌá té ı̣̃tú gólâ yí Yésũ drí lîdrízó óꞌdí õdrã ꞌásĩ rî tú. 10 Ĩtí rî, drílĩyî tã Yésũ kâ âtálé ĩyî drí ꞌdĩ ꞌẽzó té ĩtí. Gõꞌdá gólĩyî drí rĩzó kpá ĩyî îjílí ĩyî lãfálé ꞌásĩ úlı̣́ ĩtõ kĩꞌá nĩ rî, lîdrî-lîdrî óꞌdí õdrã ꞌásĩ rî tãsĩ. 11 Vólé drı̣̃ lâ ꞌásĩ, lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí Yésũ rî îjízó kĩ nĩ rî, “Úlı̣́ lãꞌbí îmbá ꞌbá drí âtálé kĩꞌá nĩ rî, Ẽlíyã âꞌdô âcáꞌá âgõlé zãlô sı̣́sı̣́ ꞌdíyî pã ꞌbá âjólé Ôvârí ngá lésĩ rî drí sĩ rî tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ꞌî yã?”* 9.11 Tã ı̣̂sũ gólĩyíkâ kĩ, îcá kô ꞌdíyî pã ꞌbá drí drãzó. Âcâ-âcâ Ẽlíyã kâ vósĩ, ꞌdíyî pã ꞌbá âꞌdô rĩꞌá ãngó nõ drı̣̃ı̣̂ mbârâkã sĩ kúmú ạ́ngı̣́ ró.

12-13 Nĩngá sĩ, Yésũ drí tã îjî gólĩyíkâ ꞌdĩ drı̣̃ lâ lôgõzó kĩ nĩ rî, “Tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ꞌî, rĩꞌá dó Ẽlíyã drí âcázó sı̣́sı̣́ õjílã pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ êdélé njãâ âcâ-âcâ ꞌdíyî pã ꞌbá kâ tãsĩ. Má âtâ ãnî drí pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, Ẽlíyã âcâ trá.* 9.12-13 Ẽlíyã ꞌDĩî Yõwánĩ bãbãtízĩ ꞌbá ró rî ĩꞌdî. Gõꞌdá õjílã ꞌê ĩyî gólâ trá õnjí ró, õzõ drílĩyî lẽlé rî tí. Gólĩyî ꞌê gólâ té õzõ tã ậngũ ꞌbá drí îgĩlí trá Ẽlíyã rî tãsĩ ạ̃kû ró rî kâtí. Gõꞌdá kpá mâ rî gógó Ôvârí drí âjólé trá ûrú lésĩ nô kâtí, íîgĩ trá kĩ nĩ rî, má âꞌdô ꞌbãꞌá lâŋõ bê rõô. Áâꞌdô ámâ gãꞌá dó. Íîgĩ úlı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî trá ámâ tãsĩ ĩtí ãꞌdô tãsĩ yã?”

14 Nĩngá sĩ, Yésũ yî ângâ bê lãjóꞌbá nâ rî ꞌbá yí bê âgõlé lãjóꞌbá ũrûkậ ꞌbá yî ngálâ rî, drílĩyî õjílã tı̣́lı̣́lı̣́ ûsúzó êꞌbê rû ĩyî trá gbãâ lãjóꞌbá rî ꞌdĩ ꞌbá yî rú sĩ. ꞌDĩî lãꞌbí îmbá ꞌbá rî ĩyî kpá bê tólâ rĩꞌá ĩyî tã ôjáꞌá lãjóꞌbá rî ꞌdĩ ꞌbá yí bê. 15 Gõꞌdá ꞌwãâ õjílã drí ndrĩ lı̣̃fı̣́ ꞌbẽzó Yésũ rú ânĩrĩ ꞌá ĩyî lãjóꞌbá nâ rî ꞌbá yí bê. Ĩtí rî, tı̣̂ lâ ĩyî drí ậꞌdı̣́zó ndrĩ. Õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí ngãzó rãlé gólâ ngálâ nî-bê-yã fẽlé gólâ drí. 16 Nĩngá sĩ, Yésũ drí õjílã rî ꞌdĩ ꞌbá yî îjízó kĩ, “Nĩ rî ãꞌdô tã ôjáꞌá ngbãângbânõ lãjóꞌbá ámákâ nõ ꞌbá yí bê yã?”

17 Gõꞌdá nĩngá sĩ, ãgô ãzâ ãlô õjílã tı̣́lı̣́lı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé sĩ drí ngãzó tã îjî Yésũ kâ ꞌdĩ drı̣̃ lâ lôgõlé kĩ, “Tã îmbá ꞌbá, má âjî ámâ mvá ágó ró nõ ní ngálâ, tãlâ gólâ rĩꞌá cú líndrí õnjí bê, gõꞌdá ꞌê gólâ trá rĩlí úlı̣́ âtá ãkó. 18 Líndrí õnjí rî ꞌdĩ rî gólâ rî âsélé âsê gĩ gĩ gĩ vũdrı̣́ cú ãmósá bê yí tı̣́ kạ̃trũ-kạ̃trũ, gõꞌdá nĩꞌá lôngá bê pẽrẽ-pẽrẽ. Nĩngá sĩ, kpá cú sı̣́-gílí nyãnyã bê kítrí-kítrí, gõꞌdá drílâ gólâ rî âsézó kãgãꞌdã. Gõꞌdá má âcálé bê nõngá rî, má ndã nî trá kpı̣̃ı̣̂. Gõꞌdá má drí gbõ lãjóꞌbá áníkâ ꞌdĩ ꞌbá yî îjízó, tãlâ gólĩyî õlôfõ ró ĩyî líndrí õnjí ꞌdĩ ámâ mvá ágó ró nõ ꞌásĩ. Tákõ gólĩyî îcá kô líndrí õnjí ꞌdĩ lôfõlé.”

19 Nĩngá sĩ, Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Ãnî ndrĩ rĩꞌá ꞌdó tã lẽlẽ ãkó. Má âꞌdô rĩꞌá ãnî tã lẽlẽ ãkó ꞌbá bê ạ̃dũkũ lâ cãlé bũúũ ángô tú yã? Nĩ âꞌdô tã âríꞌá ángô tú yã? Nĩ âjî ágámvá ꞌdĩ má ngáá nõlé.”

20 Ĩtí rî, drílĩyî ágámvá ꞌdĩ âjízó Yésũ ngálâ. Nĩngá sĩ, líndrí õnjí rĩ ꞌbá ômbélâ ꞌdĩ ndrê Yésũ bê rî, ꞌwãâ drílâ ágámvá rî ꞌdĩ îngázó vũlı̣́ vũdrı̣́. Gõꞌdá drílâ rĩzó íyî lînyílí ı̣̃nyạ́kú drı̣̃ sĩ, gõꞌdá cú ãmósá bê yí tı̣́ kạ̃trũ-kạ̃trũ.

21 Nĩngá sĩ, Yésũ drí ágámvá ꞌdĩ átá lâ rî îjízó kĩ, “Líndrí õnjí ꞌdĩ îtõ ánî mvá ágó ꞌdĩ ꞌẽlé ángô tú yã?” Ĩtí rî, ágámvá ꞌdĩ átá lâ drí tã Yésũ kâ îjílí ꞌdĩ drı̣̃ lâ lôgõzó kĩ, “Îtõ gólâ trá ạ̃kû ró kó ꞌdĩmvã ꞌásĩ. 22 Gõꞌdá lôꞌbê gólâ kpá trá ândálé ândálé ı̣̃tú ãzâ ꞌbá yî sĩ rî lạ̃sı̣́ ꞌá, gõꞌdá ı̣̃tú ãzâ sĩ rî lı̣̃mvû ꞌá, ãꞌdô ró tíkó drílâ drãzó vólé. Ĩtí rî, ní îcâ trá gólâ rî pãlé yã? Õzõ ní ĩîcâ fí trá rî, ꞌdõvó ní ndrê ãmâ ĩzã. Ní pâ ãmâ.”

23 Nĩngá sĩ, Yésũ drí tã âtázó gólâ drí kĩ nĩ rî, “Ní âtâ trá má drí kĩ, õzõ má ĩîcâ trá rî, má âtâ ní drí, õzõ ní ãꞌdô cú tã lẽlẽ bê Ôvârí ꞌá rî, rĩꞌá tã tãkó ꞌî Ôvârí drí tã cé tı̣̂tı̣̂ ꞌẽzó ní drí.” 24 Gõꞌdá ꞌwãâ, ágámvá ꞌdĩ átá lâ drí ãwó ngõzó kĩ nĩ rî, “Mâ rĩꞌá tã lẽlẽ bê fínyáwá ĩtí, ꞌdõvó ní pâ mâ, má âꞌdô ró tã lẽlẽ bê ạ̃tı̣́ ꞌálâ.”

25 Nĩngá sĩ, Yésũ drí õjílã tı̣́lı̣́lı̣́ ndrẽzó âráꞌá yí ngálâ. Gõꞌdá gólâ ndrélé bê gólĩyî ĩtí rî, drílâ íyî jãzó líndrí õnjí gólâ ágámvá ꞌdĩ ꞌẽ ꞌbá trá âꞌdólé úlı̣́ âtá ãkó gõꞌdá kpá tã ârí ãkó ꞌdĩ drõzó vólé úlı̣́ âtâ-âtâ sĩ kĩ nĩ rî, “Nî líndrí õnjí ꞌdĩ, ní âfõ vólé gólâ ꞌásĩ. Ní fî gõꞌdá kô gólâ ꞌá kpá óꞌdí.”

26 Nĩngá sĩ, líndrí õnjí ꞌdĩ drí trẽzó ûrû ágámvá ꞌdĩ tı̣̂ lâ sĩ, gõꞌdá ngãzó ágámvá ꞌdĩ âꞌbélé vũdrı̣́, gõꞌdá kpá rĩꞌá gólâ rî îzílí kı̣̃zı̣́-kı̣̃zı̣́. Gõꞌdá drílâ ngãzó âfõlé vólé ágámvá ꞌdĩ ꞌá lâ ꞌásĩ. ꞌDĩî ꞌélé bê rû trá ĩtí rî, ágámvá ꞌdĩ drí rĩzó drẽ nyé ãvõ kâtí. Gõꞌdá tã ꞌdî tãsĩ rî, õjílã drí ngãzó tã âtálé kĩ nĩ rî, “ꞌÁ, mvá ãgô ꞌdĩ kâ ꞌdĩ drã ꞌbô trá ꞌdĩ!” 27 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ drí ágámvá rî ꞌdĩ drı̣́ lâ rũzó gólâ rî îngázó ûrû. Ĩtí rî, ágámvá ꞌdĩ drí ngãzó âdrélé ûrû, éêdê gólâ trá.

28 Vó lâ ꞌásĩ, Yésũ yî lãjóꞌbá íyíkâ yí bê drí ngãzó fĩlí jó ꞌálâ. Gõꞌdá lãjóꞌbá gólâkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí gólâ rî îjízó ı̣̃nı̣́nı̣̂ ró kĩ nĩ rî, “Tãlâ ãꞌdô ꞌî ãmâ nyãányâ drí îcázó kô líndrí õnjí ꞌdĩ lôfõlé vólé ágámvá ꞌdĩ ꞌásĩ yã?” 29 Nĩngá sĩ, Yésũ drí tã-drı̣̃ ꞌdî lôgõzó gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Líndrí õnjí lârâkô ꞌdĩ îcá kô ãnî drí drõlé cú ĩtí rãtáã ꞌẽꞌẽ ãkó. Nĩ âꞌdô rãtáã ꞌẽꞌá zãlô ãmbá Ôvârí drí, tãlâ gólâ õfẽ ró mbârâkã drõzó lâ ĩꞌdî sĩ lâ vólé.”

30 Nĩngá sĩ, Yésũ yî drí ngãzó lậvũlı̣́ võ ꞌdî âyélé. Gólĩyî lậvũ kôrô ı̣̃nı̣́nı̣̂ ró ꞌbạ̃drı̣̃ zı̣̃lı̣́ Gãlĩláyã rî ꞌásĩ, tãlâ Yésũ lẽé kô õjílã ãzâ drí nı̣̃lâ kĩ, ĩyî bí lậvũꞌá. 31 Yésũ ꞌê tã rî ꞌdĩ ĩtí ꞌdĩ, tãlâ gólâ rĩꞌá lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî lı̣̃fı̣́ lâ yî îmbáꞌá íyî õdrã tãsĩ. Ĩtí rî, gólâ kĩ gólĩyî drí rî, “Mâ gólâ Ôvârí drí âjólé ûrú lésĩ rî, áâꞌdô ámâ drı̣́-bã fẽꞌá õjílã drí, drílĩyî fũlı̣́. Õzõ ãꞌdô kpálé ĩtí rî, kậyı̣̂ nâ sĩ rî, má âꞌdô lîdríꞌá õdrã ꞌásĩ.” 32 Nĩngá sĩ, lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî nı̣̃ı̣́ úlı̣́ gólâkâ âtálé ꞌdĩ ꞌbá yî ífí lâ kô. Gõꞌdá gólĩyî îjí ífí lâ tã kpá kô, tãlâ ũrı̣̃ gâ trá gólĩyî rú.

33 Nĩngá sĩ, Yésũ yî lãjóꞌbá íyíkâ mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-ngâ-rı̣̃ rî ꞌbá yí bê drí ngãzó gõlé Kãpẽrãnómã ꞌálâ. Gõꞌdá tólâ Yésũ yî âꞌdólé bê ĩyî jó ꞌá rî, drílâ lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî îjízó kĩ nĩ rî, “Tã ãnî drí rĩꞌá tã lâ ôjálé ãnî lãfálé ꞌásĩ lạ́tı̣̂ ꞌásĩ rî ãꞌdô ꞌî yã?” 34 Ĩtí rî, lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí âgízó tı̣́ı̣́ ãnyĩ drí sĩ, tãlâ pávó ꞌásĩ rî, gólĩyî rî trá tã ôjálé tãlâ lãjóꞌbá gólâ ꞌẽ ꞌbá âꞌdólé õjílã ãmbá ró gạ̃rạ̃ rî Yésũ rî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá rî ãꞌdî ĩꞌdî yã rî tãsĩ. 35 Nĩngá sĩ, Yésũ drí rĩzó vũdrı̣́. Drílâ lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî ậzı̣́zó âꞌdólé dîrî yí rú sĩ. Gõꞌdá gólâ kĩ gólĩyî drí rî, “Õjílã gólâ lẽ ꞌbá âꞌdólé ãmbá íyî ãzí-ãzí rî lậvũlı̣́ kôrô rî, gólâ õꞌbã yî âꞌdólé ạ̃dũkũ ró ãmbã ãngó nõ kâ ãkó, tãlâ gólâ ãꞌdô ró bê rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ró ãzí-ãzí drí ndrĩ.”

36 Nĩngá sĩ rî, Yésũ drí ngãzó mvá ãzâ âtrõlé ãlô âdrélé ĩyî ândrá ndrĩ. Gõꞌdá drílâ mvá ꞌdĩ âmvózó íyî drı̣́ sĩ gõzó tã âtálé lãjóꞌbá drí kĩ, 37 “Õjílã gólâ ãlô ꞌdĩyímvá fínyáwá nõ ꞌbá yî ꞌásĩ lậgú ꞌbá, õzõ õjílã má drí lẽlé rî kâtí rî, ꞌdĩî lậgû kpá trá mâ ĩꞌdî. Gõꞌdá õjílã ámâ lậgú ꞌbá rî lậgû kpá gólâ ámâ âjó ꞌbá nõngá rî ĩꞌdî.”

38 Nĩngá sĩ, Yõwánĩ drí tã âtázó Yésũ drí kĩ, “Ãmbá, mã ndrê ãgô ãzâ trá gólâ âꞌdó kô ãmâ lãfálé ꞌásĩ, gõꞌdá gólâ rĩꞌá ánî rú zı̣̃ꞌá ĩꞌdî líndrí õnjí lâdrózó vólé õjílã ꞌásĩ. Mã cê rû trá kpı̣̃ı̣̂ rú lâ tã ꞌdî âyélé, tãlâ gólâ âꞌdó kô ãmâ lãfálé ꞌásĩ.”

39 Gõꞌdá ĩtí rî, Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Nĩ ı̣̂sũ tã kô. Nĩ êdrẽ gólâ kô. Õjílã gólâ ámâ rú zı̣̃ ꞌbá ĩꞌdî tã lârâkô ꞌẽzó rî, gólâ îcá kô úlı̣́ õnjí âtálé ꞌwãâ má rú. 40 Õjílã ãzâ rĩ ꞌbá kô tã õnjí ꞌẽlé ãmâ rú rî, rĩꞌá tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró ãmâ ãzí-ãzí ꞌî. 41 Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró. Õzõ kpálé õjílã ãzâ õfẽ lũmvû cé ĩgã sĩ dũû mvũlı̣́, tãlâ ãnî trá õjílã ámákâ ĩꞌdî rî, gólâ ꞌdĩ tã mbı̣̂ ró âꞌdô drı̣́-ꞌâ Ôvârí kâ ûsúꞌá.”

42 Nĩngá sĩ, Yésũ drí tã âtázó kĩ nĩ rî, “Nî ãzâ, õzõ ní ãâdô gólĩyî dãdãwá ró* 9.42 Gólĩyî dãdãwá ró rî âꞌdó kô cé ꞌdĩyímvá ĩꞌdî, kpá gólĩyî tã lẽlẽ bê fínyáwá rî. rî yî trá lạ́tı̣̂ mbı̣̂ Ôvârí kâ rî âyélé gõꞌdá rĩzó tã õnjí ꞌẽlé ĩꞌdî rî, rĩꞌá õnjí ró lậvũlı̣́. Tíkó âꞌdô âꞌdóꞌá tãndí ró, õzõ tí óõtrõ kúnı̣́ ândrê kũlũtũtũ rî ĩꞌdî ꞌbãlé ômbélé ngạ́rạ́ ánî ômbê ꞌá, gõꞌdá ánî trõzó vũlı̣́ ĩꞌdí bê lâ gạ́lı̣́ ꞌá, tãlâ ní drã ró bê vólé, drẽ ãkpãkãꞌdã ní drí gólâ dãwá ꞌdĩ âdó ãkó.

43-44 “Kpá ĩtí õzõ ní õlẽ tã õnjí ꞌẽlé ánî drı̣́ sĩ rî, ní âyê, ní lı̣̂ gólâ túú vólé, ãꞌdô ró bê lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî tãsĩ. Ní drí âꞌdózó lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî bê cé drı̣́ ạ̃lı̣́ bê rî sû nĩ gạ̃rạ̃ ní drí âꞌdózó drı̣́ bê rı̣̃, gõꞌdá fĩzó vẽlé lạ̃sı̣́ ândrê rạ̃ꞌdạ̃ âdrã ꞌbá kô rî ꞌá rî drı̣̃ı̣̂ sĩ. 45-46 Kpá ĩtí ró, õzõ ní õlẽ nĩlí pá sĩ tã õnjí ꞌẽlé rî, ní âyê, ní lı̣̂ ánî pá njíyá vólé. Rĩꞌá tãndí ró ní drí âꞌdózó lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî bê cé pá ãlô bê, gõꞌdá gólâ ní drí âꞌdózó cú pá bê rı̣̃ ní drí vẽzó lạ̃sı̣́ ꞌá rî drı̣̃ı̣̂ sĩ. 47 Õzõ gõꞌdá ánî lı̣̃fı̣́ õꞌê nĩ ánî ꞌbãlé tã õnjí ꞌẽlé rî, ní ângî gólâ vũlı̣́ vólé. Rĩꞌá tãndí ró ní drí cãzó ꞌbũû ꞌálâ lı̣̃fı̣́ bê ãlô, gõꞌdá ní drí âꞌdózó lı̣̃fı̣́ bê rı̣̃ ánî vũzó lạ̃sı̣́ ꞌá rî drı̣̃ı̣̂ sĩ. 48 Võ ꞌdî ꞌá tólâ rî, ı̣̃ꞌbû gólĩyî drã ꞌbá kô rî ꞌbá yî rî ĩyíkâ zãâ õjílã nyãlé, gõꞌdá lạ̃sı̣́ rĩ ꞌbá gólĩyî zãlé rî âdrãá íyíkâ kpá kô.

49 “Órî ꞌạ̃ꞌı̣́-nyá ŋãlé ãꞌwá ı̣́bı̣̃ rú, tãlâ õzó ŋãâ kô. Ĩꞌdî kpá nyé ĩtí, Ôvârí rî ãmâ jũlı̣́ lạ̃sı̣́* 9.49 Lạ̃sı̣́ ꞌDĩî lâŋõ ꞌî, õzõ Yóbõ rî ꞌẽ ꞌbá rî kâtí. Nĩ zı̣̂ Yóbõ kápĩtã 1-2. sĩ âꞌdólé õjílã tãndí ró yí drí. 50 ꞌẠ̃ꞌı̣́-nyá rĩꞌá ngá âsô-âsô ꞌî. Gõꞌdá õzõ ꞌạ̃ꞌı̣́-nyá rî ꞌdĩ âsô-âsô lâ õndẽ trá rî, ní âꞌdô ꞌạ̃ꞌı̣́-nyá rî ꞌdĩ ꞌẽꞌá ángô tí yã? Ní âꞌdô dãꞌá lâ vólé vũdrı̣́, tãlâ ní îcá kô ꞌẽlâ âsólé óꞌdí. Ãnî ndrĩ, nĩ âꞌdô ꞌạ̃ꞌı̣́-nyá ró ngírí-ngírí ãnî ãzí-ãzí yî lãfálé. Nĩ rî gólĩyí bê ạ̃ꞌdı̣́ ró. Nĩ ôjâ tã kô ãnî lãfálé ꞌásĩ âꞌdózó ãmbá ró.” ꞌDĩî ꞌbá yî Yésũ rî tı̣̂-võ ꞌî lãjóꞌbá íyíkâ rî ꞌbá yî drí.