Poli à lɛtɛrɛŋi niɲcyiiŋi ŋgemu tun Timɔti á ke
Mpe yii à yaa yii cè mà jwo yii jyè lɛtɛrɛŋi funŋɔ jwumpe e ke
Poli u à ŋge lɛtɛrɛŋi tun Timɔti á. Timɔti tuŋi na mpyi Girɛki. U nuŋi sí ɲyɛ Yahutu, uru Yahutucwoŋi mpyi a pa uye kan Yesu á.
Ɲyɛ tèni i Poli à Jwumpe Nintanmpe jwo Azi kùluni shiinbil'á ke, u ná Timɔti à piye ɲya. Lire pyiŋkanni na pi à jyè piye e. Mà Poli yaha Kile jwumpe ɲjwuŋi na, tooyo niɲyahay'e Timɔti mpyi maha ŋkàre ná u e. Dánafeebii kuruɲyi kani li mpyi a Poli funŋɔ pɛn ke, u mpyi maha Timɔti tunni pire dánafeebil'á. Mà Timɔti yaha Kile jwumpe ɲjwuŋi na Efese kànhe e, Poli à ŋge lɛtɛrɛŋi niɲcyiiŋi tùugo u á maa kapyaa sicyɛɛre cya u á.
U à yi jwo u á na cyelentiibii kafinivinibii pi ɲyɛ na Kile jwumpe labali na yu Efese kànhe yaha kurugo ke, na Timɔti u yi jwo dánafeebil'á na pi àha ntaha pire ɲwɔh'i mɛ, na pi Kile kuni ɲyɛ sèe mɛ. Pi maha jwo na diɲyɛŋi yaayi pun'à pi, na ŋgemu la ká mpyi si shwɔ yire yapiyi na ke, urufol'à yaa u a yalyire ná yabyɛɛre tà fún, urufoo mú sí ɲyɛ a yaa u fúru pyi mɛ. Ŋka Poli à jwo na yaayi Kile à dá diɲyɛŋi i ke, yire pun'à ɲwɔ.
U à Kile pèeŋkanni jwo u á.
Pyiŋkanni na dánafeebii kacwɔnribil'à yaa pi pyi ke, Poli à lire jwo u á mú.
Timɔti na mpyi cyelentu nàɲjiibile. Lire kurugo yɛrɛŋkanni na u à yaa u a dánafeebii yɛrɛge ke, Poli à lire kuni le u taan.
1
Poli à Timɔti shɛ́ɛre
1 Mii Poli u ɲyɛ Yesu Kirisita tùnntunŋɔ mà tàanna ná wuu shwofooŋi Kile tùnnture e ná Yesu Kirisita, wuu sɔ̀nŋɔre tatahage e ke, 2 mii u à ŋge lɛtɛrɛŋi tun mu á, Timɔti, mu u ɲyɛ mii jyaŋi sèesee wuŋi mà tàanna ná Kile kuni i. Wuu Tuŋi Kile ná wuu Kafooŋi Yesu Kirisita pi ɲwɔ ma na, pi i ɲùɲaara ta ma na, pi i yyeɲiŋke kan ma á.
Poli à cyelentiibii kafinivinibii kyaa jwo Timɔti á
3 Bà mii à yi jwo a waha mu á, mii niŋkareŋi Masedoni kùluni i mɛ, mu à yaa mu u ntɛ̀ɛn Efese kànhe e, cyelentiibii pi ɲyɛ na Kile Jwumpe labali na yu ke, maa pi sige lire na. 4 Yi jwo pi á na pi àha piye pwɔ jwuɲjyempe laaga baa wumpe ná pi à fworo tulyeyi ɲjemu i ke, yire sìifeebii mɛyi nàkaante laaga baa woore niŋkwombaare na mɛ. Cyire karigii maha nàkaante ɲyahage, cyi ɲyɛ a yyaha tíi ná Kile ɲyii wuuni i mɛ, wuu maha lire ndemu cè u kuni cye kurugo ke. 5 Kuru yɛrɛge ɲùŋke ku ɲyɛ pi á, bà pi si mpyi si pi shinɲɛɛbii kyaa táan piy'á ná zòvyinre ná funɲcɛnŋke ná dániyaŋi sèe wuŋi i mɛ. 6 Ŋka pìi na ɲyɛ wani, pir'à kàntugo wà lire kun'á, maa ŋkwôro na jwumpe laaga baa wumpe kanni yu. 7 Pi la ɲyɛ si mpyi Kile Saliyaŋi cyelentii, mà li ta jwumpe pi ɲyɛ na yu ke, pi ɲyɛ a puru yyaha cè mɛ. Pi à piye pwɔ maa sùpyire kâlali ndemu na ke, pi ɲyɛ a lire cè mɛ.
8 Kile Saliyaŋi wi ke, wuu à li cè na u à ɲwɔ, ŋka fo sùpyire ká a ŋkâlali u na na ɲwɔge. 9 Wuu à li cè mú na uru Saliyaŋi ɲyɛ a tìŋɛ shintiibii kurugo mɛ, ŋka u à tìŋɛ shinpiibii kurugo. Mpii pi à ɲùŋɔ kyán Kile na ke, mpii pi ɲyɛ pi ɲyɛ na fyáge Kile na mɛ, ná kapimpyiibii, Kile à Saliyaŋi tìŋɛ pire mpii puni mɛɛ na. Mpii pi ɲyɛ pi ɲyɛ na Kile pêre mú mɛ, ná Kile mɛkɛɛgɛ feebii ná mpii pi à pi sifeebii cùmu lemɛ pi ke* Pìi maha jwo: «ná mpii pi maha pi sifeebii bùu ke». , ná supyiboompii, Kile à u Saliyaŋi tìŋɛ pire puni mɛɛ na, 10 ná jacwoobii ná nàmbaabii pi maha wwùu ná piye e ke, ná mpii pi maha sùpyire cwôre na mpɛ́rɛli ke, ná kafinivinibii ná mpii pi maha ŋkâre Kile na laaga baa ke, ná kyaa maha kyaa l'à kàntugo wà kàlaŋi niɲcɛnŋ'á ke, Kile à Saliyaŋi tìŋɛ cyire karigii puni pyifeebii mɛɛ na. 11 Uru kàlaŋi niɲcɛnŋi na nta Jwumpe Nintanmpe e, mpe p'à Kile pèente cyêe wuu na ke. Kileŋi u ɲyɛ yyeɲiŋke kanfooŋi ke, uru u à mpe jwumpe kan mii á.
Poli à fwù kan Kile á, ɲaha na yɛ Kile à ɲwɔ u na maa u shwɔ
12 Mii à fwù kan wuu Kafooŋi Yesu Kirisita á, ɲaha na yɛ u à cyɛge taha mii na, maa mii pyi u báarapyi, maa fànha kan mii á uru báaraŋi mɛɛ na. 13 Mà li ta tèecyiini i, mii mpyi na u mɛge kɛ̀ɛge, mpii pi à dá u na ke, marii pire kyérege, marii pi cyere mú. Ŋka Kile à ɲùɲaara ta mii na, ɲaha na yɛ mii mpyi na cyire karigii pyi cyi ɲcèmbaaŋi funŋke e, mii mpyi na sàha ŋkwɔ̀ a dá Yesu na mɛ. 14 Ŋka wuu Kafooŋi Kile à ɲwɔ mii na sèe sèl'e, maa mii tɛ̀gɛ, ka mii i dá Yesu Kirisita na, maa u kyaa táan nay'á. 15 Mpe jwumpe na ɲyɛ kaɲyɛɛ, sùpyire pun'à yaa ti ɲɛɛ pu na: Yesu Kirisita à pa diɲyɛŋi i si kapimpyiibii yige pi kapegigil'e. Pire kapimpyiibil'e, mii wogigii cyi à pi pi puni wogigii na. 16 Ŋka Yesu Kirisita à ɲùɲaara ta mii na, mii u mpyi kapimpyiibii puni nimpiŋi ke, lire nde cye kurugo, u à u lùtaanni cyêe sùpyire na. U à tire yyecyeente pyi sùpyir'á, nte ti sí n‑pa dá u na si shìŋi niŋkwombaaŋi ta ke. 17 Pèente ti taha saanrefoo Kile na tèrigii puni i, uru u ɲyɛ ɲyii na tèrigii puni i ke, sùpya ɲyɛ na u ɲaa mɛ; uru u ɲyɛ Kileŋi niŋkinŋi fo tèekwombaa. Amiina!
Poli à Timɔti yɛrɛ na u uye pwɔ Kile kuni na
18 Mii jyaŋi Timɔti, mii à nte tùnnture jwo mu á mà tàanna ná Kile tùnntunmpii pìi jwum'i, mpe p'à fyânha a jwo mu kyaa na ke. Zhìŋi mu ɲyɛ na leni bà sùpyire si mpyi si kàlaŋi sèe wuŋi ta mɛ, puru jwumpe pu fànha kan ma á lire zhìleni na. 19 Maye pwɔ Kile kuni ɲaaraŋi na ná funɲcɛnŋ'i. Kuru funɲcɛnŋk'à pìi kùuŋɔ, ka pi Kile kuni ɲaaraŋi si yyére shwɔhɔl'e, mu à jwo bakwɔɔgɔ k'à fûru maa ntîge lwɔhe ɲwɔh'i. 20 Nàmbaa shuunni na ɲyɛ pire e, Imɛnɛ ná Alɛzandiri, mii à pire yaha Sitaanniŋi á, pi i ŋkyaala, bà pi si mpyi pi àha núru raa Kile mɛge kɛ̀ɛge mɛ.