1 Yẹ́sụ̃ jọ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbaní ị́jọ́ uꞌbéŋá ꞌdĩ sĩ kí imbájó, lẽ ꞌbã ãndẽ kí Ãdróŋá zịŋá sĩ ku. 2 Yẹ́sụ̃ jọ, “ꞌBá ꞌbá ị́jọ́ lịlépi la ãzí ãlu táwụ̃nị̃ ãzí gá Ãdróŋá nị̃lépi ku la, ãzíla asílépi ꞌbá kí sĩ ku la. 3 ꞌDãá ũkú ãzí ãwụ́zị́ ru la cí, ụ́ꞌdụ́ pírí ĩꞌdi amụ́ mãmálá ꞌbãlé ꞌbá ꞌbá ị́jọ́ lịlépi rĩ drị̃lẹ́ gá, ‘Íko áma ãzã ꞌbá mâ mẹ́rọ́ꞌbá ru rĩ sĩ!’ 4 Ụ́ꞌdụ́ ũꞌbíkãnã rú ꞌbá ꞌbá ị́jọ́ lịlépi rĩ ko ũkú ãwụ́zị́ ru ꞌdã ãzã ku, vúlé vúlé ru jọ ĩꞌdiní cénĩ-cénĩ rú, ‘Ádrĩ táni ãrútáŋá fẽ Ãdróŋá ní ku jõku así ꞌbá kî sĩ ku, 5 álẽ ndrelé la ị́jọ́ ũkú ãwụ́zị́ ru ꞌdĩ ꞌbã lẽlé rĩ kí ịsụ́ kí rá, ãꞌdusĩku ãwụ́zị́ ꞌdĩ la áma ĩcãndĩ ụ́ꞌdụ́ pírí, ádrĩ idé la ku, ĩꞌdi ri amụ́lé áma ĩcãndĩlé jã ꞌdâ, ma dô sĩ ãndẽ rá!’ ”

6 Ãzíla Yẹ́sụ̃ jọ, “Ĩmi are ị́jọ́ ꞌbá ꞌbá ị́jọ́ lịlépi pịrị ku rĩ ní jọlé rĩ. 7 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãdróŋá ícó ị́jọ́ lịlé múké ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã ũpẽlé rá rĩ ꞌbaní ku yã? Ãdróŋá icó ꞌbá awálépi ĩꞌdi rụ́ ị̃tụ́ kí ị́nị́ be rĩ aꞌbelé ãmvé ku. 8 Álũ ĩminí, Ãdróŋá la mũkẽ idé ĩminí gbõŋáŋá ru. Wó Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ drĩ drụ́zị́ ãgõ rá, ĩꞌdi ꞌbá ãꞌị̃táŋá agá rĩ kí ịsụ́ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ sị́ yã?”

9 Yẹ́sụ̃ jọ ị́jọ́ ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ sĩ ꞌbá ru ꞌbãlépi Ãdróŋá drị̃lẹ́ gá kpị ꞌbá ãzí ꞌdĩ ꞌbaní ãndânĩ rĩ kí drị̃ gá. 10 “ꞌBá ị̃rị̃ mụ kí Ãdróŋá ãꞌị̃lé lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá, ꞌbá ãlu rĩ ĩꞌdi ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú rĩ, ãzí rĩ ꞌbá mụ̃sọ́rọ̃ tralépi rĩ ꞌi.

11 “Ágọ́bị́ Fãrĩsáyĩ rú rĩ angá tu pá ụrụgâ sĩ, ãꞌị̃ Ãdróŋá ĩꞌdidrị̂ jọ, ‘Ãdróŋá, áfẽ míní ãwãꞌdĩfô mání adrujó cécé ꞌbá ãzí ụ̃gụ́ꞌbá ru, ị́jọ́ ũnzí idélépi, ãwụ́ꞌbá ru rĩ kí áni ku rĩ sĩ. Má vâ adrujó cécé ꞌbá mụ̃sọ́rọ̃ tralépi ꞌdĩ kí áni ku rĩ sĩ. 12 Ma uꞌá íná naŋâ kóru ụ́ꞌdụ́ ị̃rị̃ sãbị́tị̃ ãlu agá, sĩ ími rụ́ ịcụ́jó, ãzíla ma ãko mání ịsụ́lé ãlu mụdrị́ agá rĩ fẽ mínî.’

13 “Wó ágọ́bị́ mụ̃sọ́rọ̃ tralépi rĩ tu pá ágọ́bị́ Fãrĩsáyĩ rú rĩ rụ́ rĩ sĩ álị́. Ndre ãngũ ꞌbụ̃ gâlé ku, wó ꞌbã drị́ drị̃ gá jọ, * Bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị́ Gị̃rị́kị̃ tị sĩ rĩ agá úsĩ jụ́jụ́ adịlé ꞌdĩ ĩꞌdi lãꞌbĩ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ ĩꞌbã kí sĩ ũcõgõ iꞌdajó rĩ. ‘Ãdróŋá, íꞌbã ásị́ ị̃gbẹ́ áma drị̃ gá ma ꞌbá ũnzí idélépi la.’ ”

14 Yẹ́sụ̃ jọ, “Álũ ĩminí, sáwã Ãdróŋá ãꞌị̃jó rĩ la mụ ukólé ꞌbo, Ãdróŋá ꞌdụ ágọ́bị́ mụ̃sọ́rọ̃ tralépi rĩ ꞌbãlé ãlá ru ndẽ ágọ́bị́ Fãrĩsáyĩ rú rĩ rá. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá ru ịpị́lépi cénĩ-cénĩ rĩ, ála ĩꞌdi isé vụ̃rụ́. Wó ꞌbá ru ꞌbãlépi vụ̃rụ́ rĩ ála ĩꞌdi ꞌbã ãmbógó ru.”

15 ꞌBá ri kí ándrá ĩꞌbã anzị níríŋá kí ajílé Yẹ́sụ̃ rụ́, sĩ sụ̃sụ́ wijó kí drị̃ gá. ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ ndrelé ꞌbo, uzá kí ꞌbá ꞌdã kí drị̃ gá. 16 Wó Yẹ́sụ̃ umve anzị kí amụ́lé ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé, ãzíla jọ, “Ĩmi aꞌbe anzị nírí ꞌbã amụ́ kí má rụ́ ꞌdõlé, ĩmi atrị kí amụ́ŋá gá ku, ãꞌdusĩku Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã ãni. 17 Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ĩmi ãzí drĩ Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ rĩ aꞌị́ cécé ngọ́tị́ŋá ĩmbíráŋá rĩ áni ku, icó filé Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ agá ku.”

18 Ãmbógó Yãhụ́dị̃ rú la zị Yẹ́sụ̃ ꞌi jọ, “Ímbápị múké rĩ, ma ãꞌdu idé sĩ ídri ukólépi ku rĩ ịsụ́jó?” 19 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdi, “Mi áma umve ꞌbá múké la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? ꞌBá ãzí múké la yụ pẽ lú Ãdróŋá ꞌi. 20 Ínị̃ ãzị́táŋá kí rá: ‘Ínga ãwụ̃ ku, íꞌdị ꞌbá ku, mí ụ̃gụ̃ ụ̃gụ̃ ku, mí alị́ ĩnzõ ꞌbá ãzí ụrụꞌbá gá ku, íru mî átẹ́pị kí mî ãndrẽ be.’† Ãfũŋá 20:12; Ãzị́táŋá Amviŋá 5:16-20”

21 Ágọ́bị̂ umvi ĩꞌdiní, “Ị́jọ́ ꞌdĩ kí bãsĩ mání ngalé iꞌdójó ãnzị̃rị̃ŋã sĩ rĩ kî.”

22 Yẹ́sụ̃ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, jọ ĩꞌdiní, “Ị́jọ́ ãzí ace drĩ míní ãlu cí, lẽ mí ụzị ãko mídrị̂ kí pírí, ífẽ séndẽ la kí ꞌbá lẽmẽrí rĩ ꞌbaní mi dó sĩ adru málĩ trũ ꞌbụ̃ gâlé, ꞌdã ꞌbã vúlé gá, mí amụ́ dó sĩ áma vú bĩlé ĩndõ.” 23 Ágọ́bị̂ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, uꞌá cãndí sĩ, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbã málĩ wẽwẽ rú ꞌdã kî sĩ.

24 Yẹ́sụ̃ ndre ágọ́bị̂ ꞌbã cãndí, jọ, “ꞌBá málĩ trũ rĩ ní fijó Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ ũkpõ la ꞌdõ ni yã? 25 Ãꞌdusĩku, ngãmíyã ní fijó sĩndánĩ ị̃ndụ́ gâ sĩ rĩ ĩꞌdi gbõŋá ru ndẽ ꞌbá málĩ trũ rĩ ní fijó Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ rá.” 26 ꞌBá ĩꞌdi arelépi rĩ zị kí, “Ãꞌdi la ru pa rá rĩ gá nĩ?”

27 Yẹ́sụ̃ umvi, “Ị́jọ́ ꞌbá ꞌbaní mbalépi ũkpó rĩ Ãdróŋá ní áŋmátrẽ rú.”

28 Pétẽrõ jọ Yẹ́sụ̃ ní, “Índre, ãma aꞌbe lị́cọ́ ãmadrị̂ kí sĩ uꞌdejó ími vú gâ sĩ!” 29 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ꞌbá ãzí drĩ lị́cọ́ jõku ũkú ĩꞌdidrị̂ ꞌi jõku ádrị́pịka kí ꞌbá ĩꞌdi tịlépi rĩ kí jõku anzịŋá ĩꞌdidrị̂ kí aꞌbe Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌbã ị́jọ́ sĩ, 30 ĩꞌdi ũyá ãmbógó la ịsụ́ ụ́ꞌdụ́ ꞌdĩ agá ãzíla ídri Ãdróŋá drị́ ukólépi ku jã ꞌdâ rĩ ịsụ́ ụ́ꞌdụ́ drị̃lẹ́ gá rĩ agá.”

31 Yẹ́sụ̃ ꞌdụ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdã kí bụ́lụ́ gá jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi are! Ãma kí mụ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ị́jọ́ ándrá nãbịya ꞌbã kí sĩlé Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ drị̃ gá rĩ ꞌbaní ru idéjó ãndá-ãndá ru rĩ gâlé ꞌdĩ. 32 ‘Ála ĩꞌdi fẽ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌbadrị́, kí mụ ĩꞌdi idelé, kí ĩꞌdi uꞌdá, ãzíla sụ̃sụ́ uwí ụrụꞌbá la gá. 33 Kí ĩꞌdi co, ãzíla kí ĩꞌdi ꞌdị rá. Wó ụ́ꞌdụ́ na la sĩ, ĩꞌdi angá ídri rú ị̃dị́.’ ”

34 ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ꞌdĩ nị̃ kí ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé ꞌdĩ kí ífí ku, ãꞌdusĩku ífí la aꞌbó ru ĩꞌbaní cí nị̃ kí dó sĩ Yẹ́sụ̃ la ị́jọ́ jọ ãꞌdu drị̃ gá yã rĩ ku.

35 Yẹ́sụ̃ la mụ acálé ãni rú Yẹ̃rị́kọ̃ tị gá, ꞌbá ãzí ãlu mịfị́ kóru la ri gẹ̃rị̃ tị gá ãko aꞌị́lé. 36 Ĩꞌdi mụ ꞌbá ũꞌbí alịlépi ꞌdĩ kí arelé zị, “Íni ꞌdĩ kí ãꞌdu?” 37 Jọ kí ĩꞌdiní, “Yẹ́sụ̃ ꞌbá Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gá rĩ la alị nĩ.” 38 Azá re, “Yẹ́sụ̃ Dãwụ́dị̃ ngọ́pị, mí andré áma ízákĩzã fô!”

39 ꞌBá drị̃lẹ́ gá rĩ jọ kí ĩꞌdiní ꞌbã ĩyãŋã tú. Wó ri dó uzálé rere ị̃dị́-ị̃dị́, “Yẹ́sụ̃ Dãwụ́dị̃ ngọ́pị, mí andré áma ízákĩzã fô!”

40 Yẹ́sụ̃ tu pá jọ âjí ꞌbá mịfị́ kóru ꞌdĩ ꞌí rụ́ ꞌdõlé. Ĩꞌdi mụ acálé ãni rú, Yẹ́sụ̃ zị ĩꞌdi, 41 “Ílẽ má idé míní ãꞌdu?” Umvi ĩꞌdiní, “Ãmbógó, álẽ ãngũ ndrelé ị̃dị́ fô!”

42 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌdiní “Ãꞌị̃táŋá mídrị̂ pa mi rá, índre ãngũ.” 43 Ndre dó ãngũ gbõgbõ ndrẽ-ndrẽ, ꞌde dó Yẹ́sụ̃ vú gâ sĩ, fẽ dó ãwãꞌdĩfô Ãdróŋá nî. Ũꞌbí kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ ndrelé, ịcụ́ kí Ãdróŋá rụ́ ịcụ́-ịcụ̂.