32
1 “Ĩmi are, ĩmi ꞌbá ꞌbụ̃ gá ꞌdĩ! Ma mụ ị́jọ́ jọlé ĩminí ꞌdĩ;
Ĩmi are ị́jọ́ áma tị gá rĩ ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdĩ.
2 Ímbátáŋá mádrị̂ la ꞌdị ĩmi drị̃ gá uzogó áni;
ãzíla ị́jọ́ mádrị̂ la ka ĩmi drị̃ gá cécé andrẹlị́ ꞌbã kalé rĩ áni,
cécé uzogó ꞌbã ꞌdịjó ãko dụlépi úꞌdí rĩ kí drị̃ gá rĩ áni,
cécé uzogó ꞌbã ꞌdịjó ĩrí ãráŋá rĩ drị̃ gá rĩ áni.
3 Ma Úpí rụ́ ịcụ́,
ꞌbá ĩꞌdidrị̂ ꞌbã ũlũ kí ãmbõgõ Ãdróŋá drị̂ ꞌbã ị́jọ́.
4 Ãdróŋá ĩꞌdi cécé Írã ũkpó ãma tã mbalépi rĩ áni,
ãzị́ ĩꞌdi ꞌbã ngalé rĩ kí pírí ãlá ru ãzíla gẹ̃rị̃ ĩꞌdidrị̂ kí pịrị.
Ĩꞌdi Ãdróŋá ãꞌị̃táŋá trũ ị́jọ́ unzí idélépi ku rĩ ꞌi, ĩꞌdi ị́jọ́ pịrị ãzíla ũniyamba rĩ kí nga.
5 “Wó ĩmi ãꞌị̃táŋá kóru, ĩsị adrujó ĩꞌdi ꞌbã anzị ru ku,
ĩmi ꞌbá ru izalépi rá ãzíla sụ́rụ́ úlétáŋá ru la.
6 ꞌDĩ gẹ̃rị̃ ĩmi sĩ Úpí ũfẽjó rĩ ꞌi yã,
ĩmi ꞌbá azalépi aza-azâ ãzíla ũndũwã kóru ꞌdĩ?
Adru ꞌbá ĩmi átẹ́pị rú, ĩmi ũꞌbãlépi nĩ,
ĩmi ꞌbãlépi sụ́rụ́ ru rĩ ꞌi ku yã?
7 “Ĩmi ũrã drĩ ílí alịlépi ꞌbo ꞌdã kí ị́jọ́;
ĩzị drĩ ꞌbá ĩyõ ĩmi tịlépi rĩ kí ãꞌdu ị́jọ́ idé kí ándrá ru nĩ yã rĩ sĩ,
ĩzị ꞌbá ándrá ídu rĩ kí sĩ ĩminí ị́jọ́ ídu rĩ kí ũlũjó.
8 Ãdróŋá Ụrụgá ãndânĩ rĩ fẽ ãngũ sụ́rụ́ ꞌbaní ãwítã rú rĩ kí nĩ;
ĩꞌdi mụ ꞌbá pírí ꞌbaní ãngũ sĩ rijó rĩ kí awalé ꞌbo, sĩ ĩꞌbaní
lõkókõrí kãlãfe sụ́rụ́ anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí vú sĩ.
9 Wó Úpí pẽ anzị Yãkóꞌbõ drị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí adrujó ĩꞌdi ꞌbã ꞌbá ru.
10 “Úpí ịsụ́ kí wãyá co agá ãngũ kõtórõ rú,
ꞌbá kóru, ãlụ́kụ́kụ̃ ꞌbã sĩ lijó nĩ rĩ agá.
Ũtẽ kí andre ãzíla mba kí tã
cécé ĩꞌdi ꞌbã ru mịfị́ ífí tã mbalé rĩ áni.
11 Cécé yụ́kụ́ ꞌbã ĩꞌdi ꞌbã mvaka kí imbájó sĩ ngajó;
ãzíla ĩꞌdi ꞌbã ru ụ́pụ́pị́ kí iréjó sĩ kí rụjó múké-múké rĩ áni,
Úpí la Ịsịrayị́lị̃ tãmba sĩ aꞌdéjó ku rĩ gá nĩ.
12 Úpí ꞌde ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí drị̃ nĩ
áꞌdụ̂sĩ ãdroŋa ĩnzõ rú rĩ kí kọ́lị.
13 “Fẽ ĩꞌdiní cẹ̃jó ãngũ túpũ rú rĩ kí drị̃ gâ sĩ nĩ,
ãzíla fẽ ĩꞌdiní ife ífí ámvụ́ agá rĩ kí nalé.
Ịsụ́ kí ãnụ́ ásé agá rĩ írã kí agá;
ife ĩꞌbadrị́ Mị̃zẹ̃yị́tụ̃ drị̂ nga kí ãngũ írã rú rĩ gá.
14 Tị́, ị̃ndrị́ ãzíla kãbĩlõ Básãnĩ gá rĩ kí lé fẽ ĩyõ rú;
kãbĩlógó, ị̃ndrị́ ãzíla tị́ ĩꞌdidrị̂ kí ũniyambamba rú,
ngánũ ĩꞌdidrị̂ ndẽ ãlãpĩtĩ sĩ rá ãzíla ꞌbá alagá rĩ ri kí ándrá zãbíbũ idélé ãjị́ ambamba rĩ mvụlé.
15 “ꞌBá Úpí drị̂* ꞌBá Úpí drị̂ tị Ĩbũrãníyã drị̂ sĩ Yẹ́sụ̃rụ̃nị̃ ꞌi. zo kí, acájó kí dó kụ́rẹ́nị́, wó drị̃ ũnzĩ rú;
use kí ãzíla aga kí dó ãkónã sĩ.
Aꞌbe kí Ãdróŋá kí ꞌbãlépi rĩ rá
ãzíla gã kí Írã ũkpó trũ kí palépi rĩ úmgbé.
16 Úpí acá ãjã sĩ ĩꞌbaní ãdroŋa ĩnzõ rú rĩ kí ị̃nzị̃jó rĩ sĩ;
ãzíla ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbã kí idélé rĩ sĩ ũmbã na dó sĩ Ãdróŋá ĩꞌbaní rá.
17 Idé kí ídétáŋá ãdroŋa ĩnzõ rú rĩ ꞌbanî,
ãdroŋa úꞌdí ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbã kí ị́jọ́ nị̃jó kí drị̃ gá ku la kî,
ãdroŋa ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí ị́jọ́ ị̃nzị̃lé ku íni la kî.
18 Ĩmi ãvĩ ị́jọ́ Írã ándrá ĩmi tịlépi rĩ drị̃ gá rá,
ãzíla Ãdróŋá ũkpó trũ ĩmi palépi rĩ drị̃ gá rá.
19 “Úpí la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ ndrelé ꞌbo acá ũmbã sĩ
ãzíla gã anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí úmgbé.
20 Úpí jọ, ‘Má icó kí ãzã kolé ị̃dị́ ku,
ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá ma dó ãꞌdu ị́jọ́ la drụ́zị́ ru idé ĩꞌba rụ́ nĩ yã rĩ ndre,
ꞌdĩ kí anzị drị̃ ũnzí, ꞌbá ãzí ãꞌị̃táŋá kóru íni la kî.
21 Fẽ kí mání uꞌálé ãjã sĩ ãdroŋa ꞌdá yụ la kí sĩ,
ãzíla fẽ kí ũmbã na ma ãdroŋa ĩꞌbã ãni ĩnzõ rú ãzị́ kọ́lị ꞌdĩ kí sĩ.
Ma sụ́rụ́ pịrị kóru la kí ayú sĩ ĩꞌbaní ũmbã fẽjó,
ma fẽ la ũmbã ꞌbã ga kí ásị́ gá sụ́rụ́ ị́jọ́ nị̃lépi ku ꞌdĩ kî sĩ.
22 Ũmbã mádrị̂ la akó ãcí áni
ãzíla ĩꞌdi ụ̃nọ́kụ̂ ivé ãko drị̃ la gá ꞌdĩ kí abe pírí.
Ĩꞌdi ca ụ̃nọ́kụ́ ị̃ndụ́ gá vụ̃rụ̂lé
ãzíla ma ꞌbé kí ivé ị̃ndụ́ trũ.
23 Ma lị́kị̃ ãzí ají lị́kị̃ ãzí rĩ drị̃ gá
ãzíla ma ꞌé mádrị̂ kí ayú pírí kí ụrụꞌbá gá.
24 Kí mụ ũdrãlé ãbị́rị́ sĩ, ãyánĩ sĩ
ãzíla jụ́wẹ̃ sĩ.
Ma ãnãkpá ásé agá rĩ kí tị ãpẽ kí uꞌdị́lé
ãzíla ị̃nị̃ ũjũ trũ rĩ kí tị ãpẽ kí agalé.
25 Ãꞌdị́ la fẽ ꞌbá kí mụ ũdrãlé gẹ̃rị̃ agâ sĩ,
ụ̃rị̃ la fi lị́cọ́ kí agá nĩ.
Kãrị́lẹ̃ kí izonzi kí abe kí mụ ũdrãlé,
ũrekeŋá kí ĩdranigo kí abe âꞌbe kí ku.
26 Má icó ándrá kí ị̃lị̃kị̃lé pírí
ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbã ãzí icó ándrá dó sĩ ị́jọ́ agálé kí drị̃ gá ku rĩ gá rá.
27 Wó má icó mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí aꞌbelé sĩ ru ịpị́jó jọjó la
ĩndẽ ꞌbá mádrị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí rá la ku,
ịsụ́ ꞌdĩ sĩ ma Úpí ꞌi má ụꞌdị́ ꞌbá ꞌdĩ kí ma ꞌi.’
28 “Ịsịrayị́lị̃ ĩꞌdi sụ́rụ́ ị́jọ́ nị̃lépi ku la,
kí ũndũwá kó ru.
29 Icó kí nị̃lé la úndẽ kí ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã rĩ gá ku;
icó kí vâ drụ́zị́ nị̃lé la ãꞌdu idé ru nĩ yã rĩ gá ku.
30 ꞌBá ãlu la ꞌbá 1,000 kí ndẽ ãꞌdu ị́jọ́ sĩ
jõku ꞌbá ị̃rị̃ kí ꞌbá 10,000 kí dro íngoní ru?
Úpí Ãdróŋá ĩꞌbadrị̂ aꞌbe kí rá;
ĩꞌdi cécé Írã ũkpó trũ rĩ ꞌbã ru nzejó ĩꞌba rụ́ ꞌdâ rá rĩ áni.
31 Mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ nị̃ kí cé ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ kí ũkpõ kóru,
adru kí ũkpõ trũ cécé Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ áni ku.
32 Mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí cécé zãbíbũ ife salé ámvụ́ Sõdómũ ꞌbadrị́ Gõmórã be rĩ gá rĩ kî áni.
Ífí ĩꞌbã kí kalé rĩ kí ụ̃jị́-ụ̃jị́ ãzíla ãdrákĩ rú;
33 cécé wáyĩnĩ idélé ị̃nị̃ ꞌbã ũjũ sĩ rĩ áni.
34 “Úpí ũrã ị́jọ́ mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ ꞌbã kí idélé rĩ kî;
ãzíla ĩꞌdi sáwã pịrị ĩꞌdiní sĩ ĩꞌbaní drị̃rịma fẽjó rĩ tẽ.
35 Úpí la ãrígọ́tị ũfẽ drị̃rịma be nĩ.
Sáwã la acá ĩꞌbaní sĩ uꞌdejó rá;
ụ́ꞌdụ́ ĩꞌbadrị́ sĩ ị̃lị̃kị̃jó rĩ dó ãni rú ãzíla ụ́ꞌdụ́ kí ị́jọ́ lịjó rĩ dó ãni rú.
36 Úpí la ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí ị́jọ́ lị
ãzíla ĩꞌdi ásị́ ị̃gbẹ̃ fẽ ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní nĩ,
drĩ dó ndre la ũkpó ĩꞌbadrị̂ ukó dó rá
ãzíla ꞌbá ãzí ãtíꞌbó ru jõku drị̃lẹ́mgbọ la ace dó ru ku rĩ gá.
37 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá Úpí la dó ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí zị,
‘Ãdroŋa la ĩmi ãni ũkpó trũ ĩminí jõ sĩ ásị́ ꞌbãjó kí drị̃ gá rĩ kí dó íngõlé yã?
38 Ĩfẽ ándrá ãdroŋa ꞌdĩ ꞌbaní úsã ídétáŋá ĩminí idélé rĩ ꞌbadrị̂ nalé
ãzíla ĩfẽ ĩꞌbaní wáyĩnĩ mvụlé.
Lẽ ãdroŋa ꞌdĩ ꞌbã amụ́ kí dó ĩmi ãzã kolé!
Ãzíla ꞌbã angá kí dó ĩmi palé!
39 Ĩndre ma Ãdróŋá ru ma ꞌi;
ãdróŋá ãzí ndú la yụ.
Ma ꞌbá ꞌdị ma ꞌi ãzíla ma ídri fẽ ma ꞌi. Ma bị́lẹ́mị ꞌbã ma ꞌi, ma ĩꞌdiní fẽ jalé ma ꞌi,
ãzíla ꞌbá ãzí áma drị̃ ụtrị́lépi ị́jọ́ mání lẽlé rĩ gá la yụ!
40 Ma áma drị́ inga ꞌbụ̃ gá sĩ ũyõ najó;
Ãndá ma Ãdróŋá ídri jã ꞌdâ rĩ i,
41 ádrĩ dó ménéŋá má drị́ dị̃lépi dị̃-dị̃ rĩ sị́ jĩ ꞌbo,
áma drị́ la ị́jọ́ lịŋá pịrị rĩ idé ra.
Ma ãrígọ́tị ũfẽ mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ kí ụrụꞌbá gá
ãzíla ma drị̃rịma fẽ ꞌbá áma ngụ̃lépi ũnzí rĩ ꞌbanî.
42 ꞌÉ mádrị̂ kí mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ kí ꞌbã ãrí mvụ;
ménéŋá mádrị̂ la ꞌbá áma drị̃ ụtrị́lépi rĩ kí ụꞌdị́ rá.
Má icó ꞌbá ãꞌdị́ ꞌdịlépi ma be rĩ kí aꞌbelé ku;
kí jõ táni bị́lẹ́mị trũ jõku mãbụ́sụ̃ rú, kí ũdrã rá.’
43 “Ãyĩkõ ꞌbã fụ ĩmi ĩmi sụ́rụ́ ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdĩ ꞌbá Ãdróŋá drị̂ kí abe,
ãꞌdusĩku ĩꞌdi mụ ꞌbá ãtíꞌbó ru ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí ụꞌdị́lépi rĩ ꞌbaní drị̃rịma fẽlé rá.
Ĩꞌdi ãrígọ́tị ũfẽ mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌdidrị̂ ꞌba rụ́ rá;
ãzíla ĩꞌdi ị́jọ́ ũnzí ꞌbá ĩꞌdidrị̂ ꞌbadrị̂ kí trũ rá.”
44 Mụ́sã amụ́ kí Yósũwã Nụ́nị̃ ngọ́pị be ꞌbá kí drị̃lẹ́ gá úngó ꞌdĩ ngolé, ꞌbá kí dị̃ are sĩ la. 45 Mụ́sã la mụ úngó ꞌdĩ delé ngo agá pírí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní ꞌbo, 46 jọ ĩꞌbaní, “Ụ́ꞌdụ́ pírí sĩ ĩmi ũrã ị́jọ́ ímbátáŋá ãndrũ mání imbálé ĩminí ꞌdĩ drị̃ gá. Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã adru ĩminí bị́lẹ́ ị̃ndụ́ lima rú, lẽ ĩmi ímbá sĩ anzị ĩmidrị̂ kí, sĩ ãzị́táŋá sĩlé ꞌdĩ kí vú ũbĩjó. 47 Ímbátáŋá ꞌdĩ ꞌbã adru kí ĩminí ị́jọ́ ãzí ífí kóru la rú ku, ꞌdĩ kí ị́jọ́ ĩminí sĩ adrujó ídri rĩ kî. Ị́jọ́ ꞌdĩ kí ĩminí sĩ uꞌájó ídri rú rĩ kî. Ĩmba kí tã ãzíla ĩmi sĩ uꞌá ílí ãzo rú ãngũ ĩminí mụlé ꞌdụlé ĩmi ãni la rú ĩminí Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ zajó ꞌbo rĩ gá.”
Mụ́sã ꞌbã mụjó drãjó ꞌBé Nébõ drị̃ gá rĩ
48 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã ꞌbã vúŋá sĩ Úpí jọ Mụ́sã ní, 49 “Ímụ ꞌbé Ãbãrị́mụ̃ ãngũ Mụ̃wábụ̃ drị́ ru ndrelépi táwụ̃nị̃ Yẹ̃rị́kọ̃ be rĩ gá, ítụ ꞌBé Nébõ sị́ gâlé, mí undré ãngũ Kãnánĩ drị́ mání mụlé fẽlé anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní rĩ ꞌi. 50 Mi mụ drãlé ꞌbé ꞌdã drị̃ gá cécé mí ádrị́pị Ãrọ́nị̃ ꞌbã drãjó ꞌBé Họ́rị̃ drị̃ gá rĩ áni, 51 ãꞌdusĩku ĩmi ándrá mí ádrị́pị Ãrọ́nị̃ be ị̃rị̃trá má rụ́ ãꞌị̃táŋá kóru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá. ꞌDĩ ĩminí ándrá adrujó ị̃yị́ Mẹ̃rị́bã drị̂ tị gá, ãni rú táwụ̃nị̃ Kãdẹ́sị̃ drị̂ gá ꞌdĩ ãngũ kõtórõ rú Zínĩ drị̂ gá rĩ sĩ. Ĩmi ị̃nzị̃ ándrá ãlã mádrị̂ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ku. 52 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mi dó ãngũ ꞌdã ndre rá-rá ru, wó mí icó dó filé ãngũ mání mụlé fẽlé anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní rĩ gá ku.”